Zákon 168/1999 Sb.


   168/1999 Sb.

   ZÁKON ze dne 13. července 1999

   o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně
   některých souvisejících zákonů

   (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)

   Změna: 307/1999 Sb.

   Změna: 56/2001 Sb.

   Změna: 320/2002 Sb.

   Změna: 47/2004 Sb.

   Změna: 377/2005 Sb.

   Změna: 57/2006 Sb.

   Změna: 296/2007 Sb.

   Změna: 137/2008 Sb.

   Změna: 137/2008 Sb. (část), 274/2008 Sb.

   Změna: 278/2009 Sb.

   Změna: 281/2009 Sb.

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

   ČÁST PRVNÍ

   POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Z PROVOZU VOZIDLA

   Oddíl první

   Úvodní ustanovení

   § 1

   (1)    Tento    zákon   zapracovává   příslušné   předpisy   Evropských
   společentví^1) a upravuje

   a)  pojištění  odpovědnosti  za škodu způsobenou provozem vozidla (dále
   jen „pojištění odpovědnosti“),

   b)  zřízení  České  kanceláře  pojistitelů  (dále jen „Kancelář“), její
   právní postavení, organizaci a předmět činnosti.

   (2)  Nestanoví-li  tento  zákon jinak, může na dálnici,^1a) silnici,^2)
   místní   komunikaci^3)   a   účelové  komunikaci,  s  výjimkou  účelové
   komunikace,   která   není  veřejně  přístupná^4)  (dále  jen  "pozemní
   komunikace"),  provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu
   způsobenou  provozem  tohoto  vozidla je pojištěna podle tohoto zákona.
   Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání
   vozidla na pozemní komunikaci.

   (3)  Nestanoví-li  tento  zákon  jinak,  pojištění odpovědnosti se řídí
   zvláštním právním předpisem^4a).

   § 2

   Vymezení pojmů

   Pro účely tohoto zákona se rozumí

   a)  vozidlem  silniční  vozidlo,  zvláštní  vozidlo,  trolejbus^5);  za
   vozidlo se nepovažuje vozík pro invalidy, potahové vozidlo a nemotorové
   vozidlo tažené nebo tlačené pěší osobou, jízdní kolo a koloběžka, pokud
   nejsou schváleny jako druh vozidla motocykl,

   b)  tuzemským  vozidlem  vozidlo,  které  podléhá registraci silničních
   vozidel   vedené   podle  zvláštního  právního  předpisu^9)  (dále  jen
   "evidence  vozidel"),  nebo vozidlo, které nepodléhá evidenci vozidel a
   je  ve  vlastnictví  fyzické osoby s bydlištěm nebo místem podnikání na
   území  České  republiky  nebo  právnické osoby se sídlem na území České
   republiky,  anebo  vozidlo,  které  bylo  odesláno do České republiky z
   jiného  členského  státu  [písmeno  l)],  je-li  Česká republika státem
   cílového  určení, a to po dobu 30 dnů počínaje dnem, kdy kupující osoba
   vozidlo převzala, i když vozidlo nebylo v České republice registrováno,

   c)   cizozemským  vozidlem  vozidlo,  které  je  vybaveno  cizí  státní
   poznávací  značkou,  nebo  vozidlo,  které  není  vybaveno  cizí státní
   poznávací  značkou  a  je ve vlastnictví fyzické osoby s bydlištěm nebo
   místem  podnikání  mimo území České republiky, anebo právnické osoby se
   sídlem mimo území České republiky,

   d)   pojistitelem   pojišťovna,  která  je  podle  zvláštního  právního
   předpisu^10)  oprávněna  provozovat  na území České republiky pojištění
   odpovědnosti,

   e)  pojistníkem  ten,  kdo  uzavřel  s pojistitelem smlouvu o pojištění
   odpovědnosti,

   f)   pojištěným  ten,  na  jehož  odpovědnost  za  škodu  se  pojištění
   odpovědnosti vztahuje,

   g)  poškozeným  ten,  komu  byla  provozem vozidla způsobena škoda a má
   právo na náhradu škody ,

   h) škodnou událostí způsobení škody provozem vozidla,

   i)  kanceláří  pojistitelů  profesní  organizace sdružující pojišťovny,
   které jsou v určitém státě oprávněny provozovat pojištění odpovědnosti,

   j) orgánem evidence správní orgán, který vede evidenci vozidel,^9)

   k)  zelenou  kartou  mezinárodní osvědčení prokazující skutečnost, že k
   vozidlu  byla  uzavřena  smlouva  o  pojištění  odpovědnosti  za  škodu
   způsobenou provozem vozidla uvedeného v tomto osvědčení,

   l)  členským  státem  členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící
   Evropský hospodářský prostor,

   m) územím, na kterém má vozidlo obvyklé stanoviště,

   1.  území  státu, jehož státní poznávací značkou nebo jinou registrační
   značkou  je  vozidlo  opatřeno, bez ohledu na to, zda uvedená značka je
   trvalá nebo dočasná, nebo

   2.  území státu, v němž značka přidělená vozidlu pojistitelem nebo jiná
   rozlišovací  značka  byla  vydána,  jestliže vozidlo nepodléhá evidenci
   vozidel,  ale na vozidle je umístěna značka přidělená pojistitelem nebo
   jiná rozlišovací značka, která je obdobou státní poznávací značky, nebo

   3.  území  státu,  v  němž  má  vlastník  nebo  spoluvlastník (dále jen
   „vlastník“) vozidla bydliště, jestliže se pro takové vozidlo nevyžaduje
   ani  registrační  značka  ani  značka  přidělená pojistitelem nebo jiná
   rozlišovací značka, která je obdobou státní poznávací značky, nebo

   4. území státu, ve kterém došlo ke škodné události, jestliže se jedná o
   vozidlo  bez státní poznávací značky, přestože mělo být takovou značkou
   opatřeno,   nebo  o  vozidlo  se  státní  poznávací  značkou  či  jinou
   registrační  značkou, která neodpovídá nebo přestala odpovídat vozidlu,
   a to v případech poskytnutí plnění podle § 24 odst. 2 písm. b).

   Oddíl druhý

   Pojištění odpovědnosti

   § 3

   Pojistná smlouva

   (1)  Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené
   mezi  pojistníkem  a  pojistitelem.  Pojistitel je vždy povinen uzavřít
   pojistnou  smlouvu,  jestliže  návrh na její uzavření neodporuje tomuto
   zákonu,   zákonu  upravujícímu  pojistnou  smlouvu^4a)  nebo  pojistným
   podmínkám  pojistitele.  V  pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od
   tohoto  zákona  odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo
   omezení  nároků  poškozeného,  vyplývajících z práva na náhradu škody z
   pojištění   odpovědnosti,   způsobené   provozem   vozidla.   Pojištění
   odpovědnosti  nelze  přerušit^11),  pokud  nebylo  v  pojistné  smlouvě
   dohodnuto   jinak.  Bylo-li  v  pojistné  smlouvě  dohodnuto  přerušení
   pojištění  odpovědnosti,  je  pojistník povinen před počátkem přerušení
   pojištění prokázat pojistiteli, že příslušnému orgánu evidence odevzdal
   registračním  orgánem  k  vozidlu vydané tabulky, nebo tabulku, byla-li
   vydána  pouze  jedna,  s  přidělenou státní poznávací značkou (dále jen
   „tabulka  s  registrační  značkou“)  a  osvědčení o registraci vozidla,
   jedná-li se o vozidlo, které podléhá evidenci vozidel. V době přerušení
   pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti.

   (2)  Uzavřít  pojistnou  smlouvu  o  pojištění  odpovědnosti je povinen
   vlastník   tuzemského   vozidla   nebo   řidič   cizozemského  vozidla,
   nestanoví-li tento zákon jinak.

   (3)  Bezprostředně po uzavření pojistné smlouvy, týkající se tuzemského
   vozidla, vydá pojistitel pojistníkovi zelenou kartu.

   (4) Pojistná smlouva obsahuje vždy

   a) určení pojistitele a pojistníka a údaje o vozidle,

   b) dobu trvání pojištění,

   c) limit pojistného plnění,

   d) výši pojistného, jeho splatnost a způsob jeho placení a

   e) formu a místo oznámení škodné události; je-li pojištění odpovědnosti
   provozováno formou dočasného poskytování služeb, rovněž adresu bydliště
   nebo místa podnikání, anebo sídlo škodního zástupce podle § 9b.

   (5)  Jestliže  v  době  uzavření  pojistné smlouvy nejsou známy některé
   údaje  o  vozidle,  které však neznemožňují jeho identifikaci, sdělí je
   pojistník pojistiteli ve lhůtě, kterou pojistitel určí, nejpozději však
   do  15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy. Změnu údajů týkajících se
   pojistníka  a  vozidla  oznámí pojistník pojistiteli do 15 dnů ode dne,
   kdy k této změně došlo.

   § 3a

   Limity pojistného plnění

   (1)  Pro  účely  tohoto  zákona  se  limitem  pojistného  plnění rozumí
   nejvyšší  hranice  plnění pojistitele při jedné škodné události. Limity
   pojistného  plnění musí být v pojistné smlouvě uvedeny samostatně, a to
   způsobem,  který  odpovídá členění limitů pojistného plnění uvedenému v
   odstavci 2.

   (2) Limit pojistného plnění musí odpovídat a) při škodě podle § 6 odst.
   2  písm.  a) nejméně 35 000 000 Kč na každého zraněného nebo usmrceného
   včetně  náhrady  nákladů  vynaložených  na  péči  hrazenou  z veřejného
   zdravotního  pojištění  a  regresního  nároku podle § 6 odst. 4, b) při
   škodě  podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) nejméně 35 000 000 Kč bez ohledu
   na  počet  poškozených;  převyšuje-li  součet  nároků  uplatněných více
   poškozenými   limit  pojistného  plnění  uvedený  v  pojistné  smlouvě,
   pojistné  plnění  se  každému  z  nich snižuje v poměru tohoto limitu k
   součtu nároků všech poškozených.

   § 3b

   Stanovení výše pojistného

   (1)  Pojistitel je povinen stanovit výši pojistného tak, aby zabezpečil
   trvalou   splnitelnost   závazků   vzniklých   provozováním   pojištění
   odpovědnosti  a  úhradu  příspěvků  Kanceláři  podle § 18 odst. 5, a to
   zejména  dostatečnou  tvorbou  aktiv,  jejichž  zdrojem  jsou technické
   rezervy podle zákona upravujícího pojišťovnictví^11a).

   (2)   Při  sjednávání  výše  pojistného  v  pojistné  smlouvě  zohlední
   pojistitel  celkový  předcházející škodný průběh pojištění odpovědnosti
   pojistníka,  a  to  slevou  na pojistném v případě bezeškodného průběhu
   pojištění  nebo  přirážkou  k  pojistnému  v případě výplaty pojistného
   plnění   z   pojištění  odpovědnosti.  Při  zohlednění  předcházejícího
   škodného  průběhu  pojistitel  nepřihlíží  k  době  přerušení pojištění
   odpovědnosti.  V  takovém  případě  se  při  zohlednění předcházejícího
   škodného  průběhu doba přerušení pojištění odpovědnosti nezapočítává do
   pojistné  doby  tohoto  pojištění.  Způsob  stanovení  výše  pojistného
   předloží  pojistitel  ke  kontrole  České národní bance na její písemné
   vyžádání,  a  to  včetně  statistických  údajů,  na  kterých  je způsob
   stanovení  výše  pojistného založen, a potvrzení odpovědného pojistného
   matematika^11b) o správnosti způsobu stanovení výše pojistného.

   § 4

   zrušen

   § 5

   Výjimky z pojištění odpovědnosti

   (1) Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu podle tohoto zákona nemá

   a)  řidič  cizozemského vozidla, který je držitelem platné zelené karty
   vydané  pojišťovnou  v  cizím  státě,  nebo  vozidla,  jehož  pojištění
   odpovědnosti na území České republiky je zaručeno kanceláří pojistitelů
   cizího státu,

   b)   složka  integrovaného  záchranného  systému  pro  všechna  vozidla
   neužívaná  k  podnikání  a  zařazená  do průběžně aktualizované přílohy
   poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje,^12)

   c)   Bezpečnostní   informační   služba  pro  jí  provozovaná  vozidla,
   Ministerstvo  obrany pro vozidla provozovaná Vojenským zpravodajstvím a
   Ministerstvo vnitra pro vozidla provozovaná Úřadem pro zahraniční styky
   a  informace  a  pro  vozidla útvarů Policie České republiky pověřenými
   vyšetřováním podle zvláštního právního předpisu^12a) a obec pro vozidla
   provozovaná jednotkami sborů dobrovolných hasičů obce.

   (2) K vozidlu uvedenému v odstavci 1 písm. b) a c) (dále jen "vozidlo s
   výjimkou  z  pojištění  odpovědnosti")  vydá zelenou kartu Ministerstvo
   financí  (dále  jen  „ministerstvo“).  Zanikne-li důvod, pro který byla
   vozidlu  s  výjimkou  z  pojištění odpovědnosti zelená karta vydána, je
   ten,  kdo  takové vozidlo provozuje, povinen zelenou kartu ministerstvu
   vrátit.

   Rozsah pojištění odpovědnosti

   § 6

   (1)  Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá
   za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

   (2)  Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel
   za  něj  uhradil  v  rozsahu  a  ve  výši podle občanského zákoníku^15)
   poškozenému

   a) způsobenou škodu na zdraví nebo usmrcením,

   b)  způsobenou  škodu  vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci,
   jakož  i  škodu  vzniklou  odcizením  věci,  pozbyla-li  fyzická  osoba
   schopnost ji opatrovat,

   c) ušlý zisk,

   d)   účelně  vynaložené  náklady  spojené  s  právním  zastoupením  při
   uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle
   písmene  b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9
   odst.  3  nebo  neoprávněného  odmítnutí  anebo  neoprávněného  krácení
   pojistného plnění pojistitelem,

   pokud  poškozený  svůj  nárok  uplatnil  a  prokázal  a pokud ke škodné
   události,  ze  které tato škoda vznikla a za kterou pojištěný odpovídá,
   došlo  v  době  trvání  pojištění  odpovědnosti,  s  výjimkou doby jeho
   přerušení.

   (3)  Škoda  podle  odstavce  2  písm.  a)  až  c)  se hradí v penězích,
   maximálně  však do výše limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné
   smlouvě.

   (4)  Pojištěný  má dále právo, aby pojistitel za něj uhradil příslušnou
   zdravotní  pojišťovnou  uplatněný  a prokázaný nárok na náhradu nákladů
   vynaložených   na  zdravotní  péči  hrazenou  z  veřejného  zdravotního
   pojištění  podle  zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění^15a),
   jestliže zdravotní pojišťovna vynaložila tyto náklady na zdravotní péči
   poskytnutou  poškozenému, pokud ke škodné události, ze které tato škoda
   vznikla  a  za kterou pojištěný odpovídá, došlo v době trvání pojištění
   odpovědnosti,  s  výjimkou  doby  jeho  přerušení. To platí obdobně i v
   případě  regresní  náhrady předepsané k úhradě pojištěnému podle zákona
   upravujícího nemocenské pojištění^15b).

   (5)  Pojistná  smlouva  týkající  se  pojištění  odpovědnosti  musí být
   uzavřena tak, aby toto pojištění na základě jediného pojistného platilo
   na  území  všech  členských  států  a dalších států uvedených v seznamu
   států, který stanoví ministerstvo vyhláškou. Pojistitel je povinen tuto
   platnost pojištění na zelené kartě vyznačit.

   (6)  Pojištění  odpovědnosti  platí  i  na území jiných států než států
   uvedených  v  odstavci  5,  pokud pojistitel tuto platnost pojištění na
   zelené kartě vyznačil.

   (7)  V  případě  škody  způsobené  provozem tuzemského vozidla na území
   jiného  členského  státu  se  rozsah pojištění odpovědnosti řídí právní
   úpravou  tohoto  jiného členského státu, pokud podle tohoto zákona nebo
   podle pojistné smlouvy není tento rozsah širší.

   (8) Na škodu způsobenou provozem vozidla občanovi členského státu během
   jeho  přímé  cesty  mezi  dvěma územími členských států, jestliže se na
   území, kterým taková osoba projíždí a na kterém došlo k události, z níž
   škoda   vznikla,   nevztahuje   působnost   žádné   národní   kanceláře
   pojistitelů,  se  vztahuje právní úprava toho členského státu, na jehož
   území má vozidlo obvyklé stanoviště.

   § 7

   (1) Pojistitel nehradí

   a)  škodu,  kterou  utrpěl  řidič  vozidla,  jehož  provozem byla škoda
   způsobena,

   b)  škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c), za kterou pojištěný odpovídá
   svému  manželu  nebo  osobám, které s ním v době vzniku škodné události
   žily  ve  společné domácnosti, s výjimkou škody podle § 6 odst. 2 písm.
   c), jestliže tato škoda souvisí se škodou podle § 6 odst. 2 písm. a),

   c)  škodu  na  vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, jakož i na
   věcech  přepravovaných  tímto  vozidlem,  s výjimkou škody způsobené na
   věci,  kterou  měla  tímto  vozidlem  přepravovaná  osoba v době škodné
   události  na  sobě  nebo  u  sebe, a to v rozsahu, v jakém pojištěný za
   škodu odpovídá,

   d)  škodu  podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) vzniklou mezi vozidly jízdní
   soupravy  tvořené  motorovým  a  přípojným  vozidlem,  jakož i škodu na
   věcech  přepravovaných těmito vozidly, nejedná-li se o škodu způsobenou
   provozem jiného vozidla,

   e) škodu vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidla,

   f)   náklady  vzniklé  poskytnutím  léčebné  péče,  dávek  nemocenského
   pojištění  (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku škody
   na  zdraví  nebo  usmrcením, které utrpěl řidič vozidla, jehož provozem
   byla tato škoda způsobena,

   g)  škodu  způsobenou provozem vozidla při jeho účasti na organizovaném
   motoristickém  závodu  nebo  soutěži,  s  výjimkou  škody způsobené při
   takovéto  účasti,  jestliže  je  řidič  při  tomto  závodu nebo soutěži
   povinen dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích,

   h)  škodu vzniklou provozem vozidla při teroristickém činu nebo válečné
   události, jestliže má tento provoz přímou souvislost s tímto činem nebo
   událostí.

   (2)  Byla-li  škoda  způsobena vlastníku vozidla provozem jeho vozidla,
   které  v  době  vzniku  škody  řídila  jiná  osoba, nebo osobě, která s
   vozidlem,  jehož  provozem  byla  této osobě škoda způsobena, oprávněně
   nakládá  jako  s  vlastním  nebo se kterým oprávněně vykonává právo pro
   sebe,  a  jestliže  v  době  vzniku škody řídila vozidlo jiná osoba, je
   pojistitel povinen uhradit tomuto vlastníku nebo této osobě pouze škodu
   podle  § 6 odst. 2 písm. a) včetně náhrady nákladů vynaložených na péči
   hrazenou  z veřejného zdravotního pojištění a regresního nároku podle §
   6 odst. 4.

   (3)  V případě střetu vozidel, která jsou ve vlastnictví téže osoby, se
   škoda  způsobená  této  osobě  hradí  pouze tehdy, jestliže jde o různé
   provozovatele vozidel zúčastněných na vzniku škodné události a jestliže
   není  současně  tato  osoba  provozovatelem  vozidla, na němž byla tato
   škoda způsobena.

   (4)  Plnění  za  škodu  způsobenou provozem vozidla, v rozsahu, v jakém
   pojištěný  za  tuto  škodu  odpovídá a kterou poškozený řádně prokázal,
   nelze odmítnout ani snížit s výjimkou případů uvedených v tomto zákoně.

   § 8

   Povinnosti pojištěného

   (1)  Pojištěný  je  povinen  bez  zbytečného  odkladu  písemně  oznámit
   pojistiteli,  že  došlo  ke škodné události s uvedením skutkového stavu
   týkajícího  se  této  události,  předložit k tomu příslušné doklady a v
   průběhu   šetření   škodné  události  postupovat  v  souladu  s  pokyny
   pojistitele.

   (2)  Pojištěný  je  povinen  pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně
   sdělit, že

   a)  bylo  proti  němu  uplatněno právo na náhradu škody a vyjádřit se k
   požadované náhradě a její výši,

   b) v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní
   řízení a neprodleně informovat pojistitele o jeho průběhu a výsledku,

   c)  poškozeným  bylo  uplatněno  právo  na náhradu škody u soudu nebo u
   jiného příslušného orgánu, pokud se o této skutečnosti dozví.

   (3)  Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu doložit poškozenému na
   jeho  žádost  údaje  nezbytné pro uplatnění práva poškozeného na plnění
   podle § 9 odst. 1, nejméně však

   a)  své  jméno,  popřípadě  jména,  a  příjmení  a bydliště, název nebo
   obchodní firmu a sídlo,

   b)  jméno,  popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní
   firmu a sídlo, popřípadě též místo podnikání vlastníka vozidla,

   c)  obchodní  firmu  a  sídlo  pojistitele,  popřípadě též adresu sídla
   pobočky pojistitele v České republice,

   d) číslo pojistné smlouvy a

   e)  jedná-li  se  o  vozidlo,  které  podléhá  evidenci vozidel, státní
   poznávací značku vozidla, kterým byla škoda způsobena.

   (4)  Pojištěný  je  povinen  v  případě  dopravní  nehody nepodléhající
   oznámení  Policii  České  republiky podle zákona upravujícího provoz na
   pozemních    komunikacích^15c)   bez   zbytečného   odkladu   předložit
   pojistiteli společný záznam o dopravní nehodě^15d).

   (5)  Požaduje-li  pojistitel  od  pojištěného v případě dopravní nehody
   podle   odstavce  4  její  oznámení  Policii  České  republiky,  uhradí
   pojištěnému náklady s tím spojené.

   § 9

   Pojistné plnění

   (1)  Poškozený  má  právo  uplatnit  svůj  nárok  na plnění podle § 6 u
   příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění
   z  garančního  fondu  podle  §  24.  Při  uplatnění  nároku  je povinen
   předložit  společný  záznam  o  dopravní  nehodě^15d),  jedná-li  se  o
   dopravní  nehodu  nepodléhající  oznámení Policii České republiky podle
   zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích^15c).

   (2) Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil
   šetření  nutné  k  zjištění  rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile
   pojistitel   obdržel  pravomocné  rozhodnutí  soudu  o  své  povinnosti
   poskytnout pojistné plnění.

   (3)   Pojistitel   je  povinen  provést  šetření  škodné  události  bez
   zbytečného  odkladu.  Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou
   osobou   uplatněno   právo  na  plnění  z  pojištění  odpovědnosti,  je
   pojistitel povinen

   a)   ukončit  šetření  pojistné  události  a  sdělit  poškozenému  výši
   pojistného  plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu
   stanovení  jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele
   plnit  z  pojištění  odpovědnosti  a nároky poškozeného byly prokázány,
   nebo

   b)  podat  poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům,
   které   byly   pojistitelem   zamítnuty  nebo  u  kterých  bylo  plnění
   pojistitele  sníženo,  anebo  u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě
   ukončit šetření.

   (4)  Nesplnil-li  pojistitel  povinnost  podle  odstavce  3, zvyšuje se
   částka  pojistného plnění, jehož se prodlení pojistitele týká, o úrok z
   prodlení.  Sazba  úroku  z  prodlení se stanoví ve výši diskontní sazby
   stanovené  Českou  národní  bankou,  platné  k  prvnímu  dni  prodlení,
   navýšené  o 4 % ročně. Úroky z prodlení se stanovují vždy samostatně za
   každý  započatý  měsíc  prodlení ve výši jedné dvanáctiny sazby úroku z
   prodlení,  přičemž  sazba úroku z prodlení se aktualizuje každý měsíc s
   využitím  diskontní  sazby  České  národní  banky, platné k prvnímu dni
   daného  měsíce prodlení. Úroky z prodlení odvozené na základě diskontní
   sazby se použijí, pokud není v pojistné smlouvě stanovena částka vyšší.

   (5)  Není-li  ohroženo řízení o trestném činu podle zvláštního právního
   předpisu^16) nebo projednávání správního deliktu, sděluje orgán činný v
   trestním  řízení  nebo  orgán projednávající správní delikt pojistiteli
   nebo  Kanceláři  údaje  o  dopravní  nehodě  v rozsahu podle zvláštního
   právního  předpisu,^16a)  popřípadě  mu  umožní  nahlížet  do  spisu  a
   pořizovat z něho výpisy ve věci týkající se škodné události.

   § 9a

   Škodní zástupce pojistitele v jiném členském státě

   (1)  Pojistitel  se  sídlem  na území České republiky ustanoví v každém
   jiném   členském   státě  svého  škodního  zástupce.  To  platí  i  pro
   pojistitele  se  sídlem  na  území jiného než členského státu (dále jen
   „třetí  stát“)  s  výjimkou  těch  členských  států, ve kterých mu bylo
   uděleno  povolení  k  provozování  pojištění odpovědnosti. Tento škodní
   zástupce  musí  mít,  jde-li  o  fyzickou  osobu,  bydliště  nebo místo
   podnikání,  a  jde-li  o  právnickou  osobu, sídlo v členském státě, ve
   kterém byl ustanoven.

   (2)  Škodní  zástupce  podle  odstavce  1  projednává  jménem a na účet
   pojistitele   škodné   události,   včetně   konečného  vyřízení  nároků
   vznesených  poškozeným.  Za  tím  účelem  shromažďuje informace nutné k
   prošetření  nároků  poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání,
   byla-li škoda způsobena provozem vozidla,

   a)  ke  kterému  pojistitel  sjednal  pojištění  odpovědnosti  v  jiném
   členském  státě,  než  je  stát, ve kterém má poškozený bydliště, místo
   podnikání nebo sídlo,

   b)  které má obvyklé stanoviště v jiném členském státě, než je stát, ve
   kterém má poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo, a

   c) došlo-li k této škodě v jiném členském státě, než je stát, ve kterém
   má poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo, nebo

   d) došlo-li k této škodě ve třetím státě, jehož kancelář pojistitelů se
   připojila k systému zelených karet.

   (3)  Škodní  zástupce  podle  odstavce  1  může  být  činný  i pro více
   pojistitelů.  Musí  být  oprávněn k zastupování pojistitele ve vztahu k
   poškozenému,  k vypořádání nároků poškozeného v plném rozsahu a schopen
   jednat   v   úředním   jazyce   členského  státu  bydliště  nebo  sídla
   poškozeného.  Jmenování  škodního  zástupce podle odstavce 1 nevylučuje
   právo  poškozeného  uplatnit  právo na náhradu škody přímo proti osobě,
   která tuto škodu způsobila, nebo proti příslušnému pojistiteli.

   (4)  Jmenování škodního zástupce podle odstavce 1 není zřízením pobočky
   pojistitele  a  činnost  škodního  zástupce  není  považována  za formu
   usazení se na území jiného členského státu (dále jen „provozovna“).

   (5)  Pojistitel  je  povinen sdělit Kanceláři jméno, popřípadě jména, a
   příjmení  a  adresu  bydliště,  místa  podnikání  nebo  obchodní  firmu
   škodního  zástupce podle odstavce 1, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo
   obchodní firmu nebo název a sídlo, jedná-li se o právnickou osobu, stát
   jeho  působnosti  a všechny změny, a to do 7 dnů ode dne jeho jmenování
   nebo  provedení  změny.  Kancelář tyto informace předává bez zbytečného
   odkladu příslušným národním informačním střediskům členských států.

   § 9b

   Škodní  zástupce  pojistitele  z  jiného  členského  státu  pro  Českou
   republiku

   (1)  Pojistitel  se  sídlem  na  území  jiného  členského  státu, který
   provozuje  pojištění  odpovědnosti  na území České republiky na základě
   svobody  dočasně  poskytovat  služby,  je  povinen  ustanovit  v  České
   republice svého škodního zástupce.

   (2)  Škodní  zástupce  podle  odstavce  1  jménem a na účet pojistitele
   projednává   škodné  události,  včetně  konečného  vyřízení  poškozeným
   vznesených   nároků.  Za  tím  účelem  shromažďuje  informace  nutné  k
   prošetření  nároků  poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání,
   byla-li škoda způsobena provozem vozidla,

   a)   ke   kterému  pojistitel  sjednal  pojištění  odpovědnosti,  má-li
   poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo v České republice, a

   b)  došlo-li  k  této  škodě na území členského státu nebo jiného státu
   podle § 6 odst. 5 nebo 6.

   (3)  Škodní  zástupce  podle  odstavce  1  může  být  činný  i pro více
   pojistitelů.  Musí  být  oprávněn k zastupování pojistitele ve vztahu k
   poškozenému,  k  vypořádání  oprávněných  nároků  poškozeného  v  plném
   rozsahu  a  schopen jednat v českém jazyce. Jmenování škodního zástupce
   podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu
   škody  přímo  proti  osobě,  která  tuto  škodu  způsobila,  nebo proti
   příslušnému pojistiteli.

   (4)  Jmenování škodního zástupce podle odstavce 1 není zřízením pobočky
   pojistitele a činnost škodního zástupce není považována za provozovnu.

   (5)  Pojistitel  je  povinen sdělit Kanceláři jméno, popřípadě jména, a
   příjmení  a  adresu  bydliště,  místa  podnikání  nebo  obchodní  firmu
   škodního  zástupce podle odstavce 1, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo
   obchodní firmu nebo název a sídlo, jedná-li se o právnickou osobu, a to
   do  7  dnů  ode  dne  jeho  jmenování. Všechny změny týkající se tohoto
   škodního  zástupce  je  pojistitel povinen oznámit Kanceláři, a to do 7
   dnů ode dne provedení této změny.

   (6)  Škodní  zástupce  podle  odstavce  1  zastupuje  pojistitele podle
   odstavce  1 ve vztahu ke Kanceláři ve věcech upravených v § 15 a v § 24
   odst.  7  a 9, i když jednatelské oprávnění podle § 18 odst. 9 přísluší
   jiné osobě.

   § 9c

   Škodní zástupce pojišťovny pro Českou republiku

   (1)   Škodní   zástupce   ustanovený  v  souladu  s  právem  Evropských
   společenství^1)  v  České  republice  pojišťovnou, které bylo uděleno v
   jiném  členském  státě  než  České  republice  povolení  k  provozování
   pojištění odpovědnosti a která v České republice pojištění odpovědnosti
   neprovozuje,  projednává  jménem  této pojišťovny a na její účet škodné
   události, včetně náhrady škody způsobené poškozenému provozem vozidla,

   a)   ke  kterému  pojišťovna  sjednala  pojištění  odpovědnosti,  má-li
   poškozený bydliště, místo podnikání nebo sídlo v České republice,

   b)  které  má  obvyklé  stanoviště  v  jiném členském státě než v České
   republice a

   c)  došlo-li k této škodě v jiném členském státě než v České republice,
   nebo

   d) došlo-li k této škodě ve třetím státě, jehož kancelář pojistitelů se
   připojila k systému zelených karet.

   (2)  Škodní  zástupce  podle  odstavce  1 shromažďuje informace nutné k
   prošetření  nároků  poškozeného a provádí opatření k jejich vypořádání,
   byla-li  škoda  způsobena  provozem  vozidla, pokud pojišťovna sjednala
   pojištění  odpovědnosti  z  provozu tohoto vozidla účinné v době vzniku
   škodné  události. Musí být oprávněn k zastupování pojistitele ve vztahu
   k  poškozenému,  k  vypořádání  oprávněných  nároků poškozeného v plném
   rozsahu  a  schopen jednat v českém jazyce. Jmenování škodního zástupce
   podle odstavce 1 nevylučuje právo poškozeného uplatnit právo na náhradu
   škody  přímo  proti  osobě,  která  tuto  škodu  způsobila,  nebo proti
   příslušné pojišťovně.

   (3)  Škodní  zástupce podle odstavce 1 ve vztahu k poškozenému vykonává
   práva  a  povinnosti  pojistitele  podle  tohoto  zákona,  a  to včetně
   zastupování  pojišťovny  před soudy při rozhodování o těchto právech či
   povinnostech.

   (4)  Škodní  zástupce  podle  odstavce  1  může  být  činný  i pro více
   pojišťoven.  Jeho  jmenování není zřízením pobočky pojišťovny a činnost
   škodního zástupce není považována za provozovnu.

   § 9d

   Provozuje-li pojišťovna pojištění odpovědnosti na území České republiky
   na  základě  práva  zřizovat  pobočky jako pojistitel se sídlem v jiném
   členském státě, má se za to, že povinnosti škodního zástupce podle § 9c
   odst.  1 až 3 plní vedoucí této pobočky na území České republiky, pokud
   pojišťovna   neustanovila   jako  škodního  zástupce  pro  jí  sjednaná
   pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které má obvyklé stanoviště v
   jiném  členském státě než v České republice, jinou osobu. Provozuje- li
   pojišťovna  pojištění  odpovědnosti na území České republiky na základě
   svobody  dočasně  poskytovat služby jako pojistitel podle § 9b odst. 1,
   má  se  za  to, že povinnosti škodního zástupce podle § 9c odst. 1 až 3
   plní  škodní  zástupce  podle  § 9b, pokud pojišťovna neustanovila jako
   škodního  zástupce  pro  jí  sjednaná  pojištění odpovědnosti z provozu
   vozidla, které má obvyklé stanoviště v jiném členském státě než v České
   republice, jinou osobu.

   § 10

   Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky

   (1)  Pojistitel  má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho
   plnil, jestliže prokáže, že pojištěný

   a) způsobil škodu úmyslně,

   b)   porušil  základní  povinnost  týkající  se  provozu  na  pozemních
   komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se
   vznikem škody, za kterou pojištěný odpovídá,

   c) způsobil škodu provozem vozidla, které použil neoprávněně,

   d)   bez   zřetele  hodného  důvodu  nesplnil  povinnost  podle  zákona
   upravujícího   provoz   na   pozemních   komunikacích^15c)  sepsat  bez
   zbytečného  odkladu  společný  záznam  o  dopravní  nehodě nebo ohlásit
   dopravní  nehodu,  která  je  škodnou  událostí, a v důsledku toho byla
   ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3,

   e) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1, 2 a
   3  a  v  důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele
   podle § 9 odst. 3, nebo

   f)  bez zřetele hodného důvodu odmítl jako řidič vozidla podrobit se na
   výzvu   příslušníka  Policie  České  republiky  zkoušce  na  přítomnost
   alkoholu,  omamné  nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem
   řídit motorové vozidlo.

   (2)  Porušením  základních  povinností při provozu vozidla na pozemních
   komunikacích se pro účely tohoto zákona rozumí

   a)  provozování  vozidla, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem
   neodpovídá  požadavkům  bezpečnosti  provozu na pozemních komunikacích,
   obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí,

   b)  provozování  vozidla, jehož technická způsobilost k provozu vozidla
   nebyla schválena,

   c)  řízení  vozidla osobou, která není držitelem příslušného řidičského
   oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit
   nebo  skládá  zkoušku  z  řízení  vozidla, a to vždy pouze pod dohledem
   oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku,

   d)  řízení  vozidla  osobou,  které  byl  uložen  zákaz  činnosti řídit
   vozidlo, v době tohoto zákazu,

   e)  řízení  vozidla  osobou,  která  při řízení vozidla byla pod vlivem
   alkoholu,  omamné  nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem
   řídit motorové vozidlo,

   f) předání řízení vozidla osobě uvedené v písmenech c), d) nebo e).

   (3) Provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s pojištěným za
   pohledávku  pojistitele  na  náhradu vyplacené částky proti pojištěnému
   podle  odstavce 1 písm. b), neprokáže-li, že nemohl jednání pojištěného
   ovlivnit.

   (4)  Pojistitel  má  proti  pojistníkovi právo na úhradu částky, kterou
   vyplatil  z  důvodu  škody  způsobené  provozem  vozidla, jestliže její
   příčinou  byla  skutečnost,  kterou  pro vědomě nepravdivé nebo neúplné
   odpovědi  nemohl  pojistitel  zjistit  při sjednávání pojištění a která
   byla pro uzavření pojistné smlouvy podstatná.

   (5)  Součet požadovaných náhrad podle odstavců 1, 3 a 4 nesmí být vyšší
   než plnění vyplacené pojistitelem v důsledku škodné události, se kterou
   toto právo pojistitele souvisí.

   (6)  Porušil-li pojištěný některou z povinností uvedených v § 8 odst. 1
   až  3, je pojistitel oprávněn na něm požadovat úhradu nákladů spojených
   s  šetřením  pojistné události nebo jiných nákladů vyvolaných porušením
   těchto  povinností.  Tím  není  dotčeno  právo  pojistitele  na  úhradu
   vyplacené částky podle odstavce 1 písm. e).

   § 11

   Škoda způsobená provozem vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti

   (1)   Škodu   způsobenou   provozem  vozidla  s  výjimkou  z  pojištění
   odpovědnosti nahradí ministerstvo.

   (2)  Způsob a rozsah náhrady škody v případech podle odstavce 1 se řídí
   zvláštním  právním  předpisem.^15)  Osoba,  která  provozuje  vozidlo s
   výjimkou  z  pojištění  odpovědnosti,  je  povinna oznámit ministerstvu
   skutečnosti podle § 8 odst. 1 a 2. Poškozený má v takovém případě právo
   na  náhradu škody proti ministerstvu. Činnosti spojené s náhradou škody
   hrazenou   ministerstvem   může  na  základě  dohody  vykonávat  jménem
   ministerstva jím pověřený pojistitel.

   (3) Dojde-li ke škodě způsobené provozem vozidla s výjimkou z pojištění
   odpovědnosti  na území státu, který je uveden v seznamu států podle § 6
   odst.  4, uhradí tuto škodu Kancelář nebo pojistitel uvedený v odstavci
   2. Ministerstvo uhradí tomu, kdo škodu podle věty první uhradil, částku
   vyplaceného  pojistného  plnění  včetně  nákladů  spojených s vyřízením
   pojistné události.

   (4)  Nahradilo-li  ministerstvo  škodu  způsobenou provozem vozidla, za
   kterou  odpovídá  osoba, která provozuje vozidlo s výjimkou z pojištění
   odpovědnosti,  má  ministerstvo právo na náhradu toho, co za tuto osobu
   plnilo, proti fyzické osobě, která škodu způsobila, za podmínek podle §
   10  odst.  1. Byla-li škoda způsobena při plnění pracovních povinností,
   může  ministerstvo  uplatňovat  právo  na  náhradu vyplaceného plnění v
   takové  výši, v jaké by ji mohl uplatnit zaměstnavatel vůči zaměstnanci
   podle  zvláštního právního předpisu.^18) Toto omezení neplatí, jde-li o
   škodu  způsobenou  úmyslně,  neoprávněným  užitím  vozidla,  po  požití
   alkoholického nápoje nebo pod vlivem omamné látky.

   Zánik pojištění odpovědnosti

   § 12

   (1) Pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká

   a)  dnem,  kdy  pojistník,  jeho  dědic,  právní nástupce nebo vlastník
   vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu
   vlastníka tuzemského vozidla,

   b)  dnem,  kdy  vozidlo,  které  nepodléhá  evidenci  vozidel, zaniklo;
   vozidlo zanikne okamžikem, kdy nastane nevratná změna znemožňující jeho
   provoz,

   c)  dnem  vyřazení  tuzemského  vozidla  z  evidence  vozidel, pokud se
   pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení,

   d)  odcizením  vozidla;  nelze-li  dobu  odcizení vozidla přesně určit,
   považuje  se  vozidlo  za  odcizené,  jakmile  Policie  České republiky
   přijala oznámení o odcizení vozidla,

   e)  dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v
   upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi;
   tato  lhůta  nesmí  být  kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí
   obsahovat   upozornění   na  zánik  pojištění  odpovědnosti  v  případě
   nezaplacení  dlužného  pojistného a o této upomínce pojistitel současně
   informuje  osobu  uvedenou  v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského
   vozidla,  jde-li  o  osobu  odlišnou  od  pojistníka;  lhůtu stanovenou
   pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před
   jejím uplynutím dohodou prodloužit,

   f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu,^19)

   g) dohodou,

   h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno.

   (2)  Pojistník  je  povinen  bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli
   skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až d).

   (3)  Zanikne-li vozidlo, které podléhá evidenci vozidel, je dnem zániku
   pojištění  odpovědnosti  den  jeho trvalého vyřazení z evidence vozidel
   podle  odstavce  1  písm.  c) s výjimkou případu, kdy osoba oprávněná k
   tomuto  evidenčnímu  úkonu  nemohla  z  důvodů nezávislých na její vůli
   tento  evidenční  úkon  provést a jestliže tak učinila bezodkladně, kdy
   tyto  překážky  pominuly.  V  takovém  případě je dnem zániku pojištění
   odpovědnosti den, kdy nastala nevratná změna znemožňující jeho provoz.

   § 13

   (1) Po zániku pojištění odpovědnosti je

   a)  pojistník  povinen  bez  zbytečného  odkladu  odevzdat  pojistiteli
   zelenou kartu, pokud byla vydána,

   b) pojistitel povinen na základě písemné žádosti pojistníka vydat mu ve
   lhůtě  do  15  dnů  ode  dne  jejího  doručení  potvrzení o době trvání
   pojištění  odpovědnosti  a  o  jeho  škodném průběhu, jehož náležitosti
   stanoví  ministerstvo  vyhláškou; ve stejné lhůtě je pojistitel povinen
   vydat  toto  potvrzení  na  žádost  pojistníka  kdykoli  v  době trvání
   pojištění,  přičemž  stejnou  povinnost  má  pojistitel,  jedná-li se o
   žádost   pojistníka   o   vydání   potvrzení  o  vrácení  zelené  karty
   pojistiteli.

   Náležitosti tohoto potvrzení stanoví ministerstvo vyhláškou.

   (2)  Zanikne-li  pojištění  odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou
   bylo  pojištění  sjednáno,  má  pojistitel  právo  na pojistné do konce
   kalendářního   měsíce,   ve   kterém  pojištění  odpovědnosti  zaniklo.
   Zbývající  část  zaplaceného  pojistného  je pojistitel povinen vrátit.
   Nastala-li  v  době  do  zániku  pojištění odpovědnosti škodná událost,
   vzniká  pojistiteli  právo  na  pojistné  podle  věty  první; povinnost
   zbývající  část  pojistného  vrátit  má pouze tehdy, jestliže mu z této
   škodné události nevznikne povinnost plnit.

   (3)  Jestliže  pojistník  nesplnil povinnost podle odstavce 1 písm. a),
   není   pojistitel  povinen  do  doby  splnění  této  povinnosti  vrátit
   pojistníkovi  pojistné  podle  odstavce  2  ani  vydat  potvrzení podle
   odstavce 1 písm. b).

   (4)  Povinnost  pojistníka  podle odstavce 1 písm. a) platí i v případě
   přerušení pojištění odpovědnosti.

   § 14

   Hraniční pojištění

   (1)  Řidič  cizozemského vozidla, s výjimkou řidiče, který je držitelem
   platné  zelené  karty  vydané v cizím státě, a s výjimkou řidiče, jehož
   pojištění  odpovědnosti  na  území  všech  členských  států je zaručeno
   kanceláří  pojistitelů  cizího  státu,  je  povinen uzavřít s Kanceláří
   pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
   cizozemského   vozidla   (dále   jen  „hraniční  pojištění“).  Hraniční
   pojištění  se  uzavírá  při  vstupu cizozemského vozidla na území České
   republiky  zaplacením  pojistného,  a  to  nejméně  na dobu 15 dnů. Bez
   hraničního  pojištění  nesmí  Policie  České  republiky  umožnit  jízdu
   takového vozidla na území České republiky.

   (2)  Hraniční  pojištění  se  vztahuje  pouze na škodné události, které
   nastaly  na  území  České  republiky a na území jiného členského státu.
   Činnosti  spojené  s  uzavíráním  hraničního  pojištění může na základě
   smlouvy vykonávat jménem Kanceláře jí pověřená osoba.

   (3)  Kancelář vydá řidiči vozidla doklad o hraničním pojištění, jakmile
   zaplatil pojistné.

   (4)  Jestliže  je  na  území  České  republiky  provozováno  cizozemské
   vozidlo,  jehož provoz na tomto území je podmíněn hraničním pojištěním,
   bez uzavření tohoto pojištění, je řidič tohoto vozidla povinen zaplatit
   Kanceláři  pojistné odpovídající trojnásobku pojistného, které mělo být
   na  dobu  pobytu  tohoto  vozidla  na  území České republiky zaplaceno,
   nejméně  však  10  tisíc Kč. Totéž platí, jestliže je takové cizozemské
   vozidlo  provozováno  na území České republiky bez hraničního pojištění
   po uplynutí doby platnosti zelené karty.

   (5)  Neprokáže-li  se řidič cizozemského vozidla, jehož provoz na území
   České  republiky  je  podmíněn hraničním pojištěním, při výjezdu tohoto
   vozidla   z  území  České  republiky  dokladem  o  hraničním  pojištění
   uzavřeným  na celou dobu pobytu tohoto vozidla na území České republiky
   nebo  na  dobu  tohoto  pobytu po uplynutí doby platnosti zelené karty,
   příslušník  Policie  České  republiky neumožní další jízdu cizozemského
   vozidla do doby splnění povinnosti podle odstavce 4.

   (6) Zaplacené pojistné za hraniční pojištění se nevrací.

   § 15

   Evidence pojištění odpovědnosti

   (1)  Pojistitel sděluje Kanceláři údaje o vzniku, době přerušení, změně
   a  zániku pojištění odpovědnosti nejméně v rozsahu údajů, které stanoví
   ministerstvo  vyhláškou,  a  to  nejpozději  do 1 měsíce ode dne vzniku
   příslušné skutečnosti.

   (2)  Kancelář sděluje údaje podle odstavce 1 týkající se vozidel, která
   podléhají  evidenci  vozidel,  Ministerstvu  dopravy,  které  provozuje
   Centrální registr vozidel.

   (3)  Ministerstvo  dopravy porovnává údaje podle odstavce 2 s údaji jím
   vedenými  a  sdělí Kanceláři výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o
   jejich   vlastnících   nebo   provozovatelích,   které  nebyly  sděleny
   Kanceláří, a to v rozsahu údajů podle odstavce 12 vedených v Centrálním
   registru  vozidel.  Kancelář  má právo požadovat sdělení i jednotlivých
   údajů  vedených  v  Centrálním  registru vozidel, jsou-li pro to důvody
   vyplývající z její působnosti podle tohoto zákona.

   (4)  Údaje vedené Kanceláří týkající se vozidel a jejich vlastníků nebo
   provozovatelů mohou být Kanceláří sděleny pojistiteli.

   (5)  Pokud  pojištění  odpovědnosti zaniklo a nebyla-li ve lhůtě 14 dnů
   ode dne tohoto zániku pojištění uzavřena nová pojistná smlouva týkající
   se  téhož  tuzemského  vozidla,  na  základě  které  vznikla nejpozději
   uplynutím  této  lhůty povinnost pojistníka platit pojistné a povinnost
   pojistitele poskytnout pojistné plnění pro případ pojistné události, je
   vlastník  tohoto  vozidla  povinen  nejpozději ve stejné lhůtě odevzdat
   tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci nebo osvědčení o
   technickém  průkazu  (dále jen „osvědčení o registraci“) tohoto vozidla
   příslušnému orgánu evidence. Nelze-li splnit povinnost odevzdat tabulku
   s  registrační  značkou  a  osvědčení  o registraci vozidla příslušnému
   orgánu  evidence,  je  vlastník  vozidla povinen takovou skutečnost bez
   zbytečného  odkladu  oznámit  příslušnému  orgánu  evidence.  Povinnost
   odevzdat tabulku s registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla
   příslušnému  orgánu  evidence  je  splněna  i  tehdy,  pokud tak učinil
   provozovatel vozidla zapsaný v registru vozidel.

   (6) Zjistí-li Kancelář na základě porovnání údajů podle odstavců 1 a 3,
   že  po  zániku  pojištění  odpovědnosti  nebyla  uzavřena nová pojistná
   smlouva podle odstavce 5, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu
   orgánu  evidence  příslušnému podle registrace tuzemského vozidla, a to
   prostřednictvím   Centrálního   registru  vozidel.  Na  základě  tohoto
   oznámení  orgán  evidence  ověří  splnění povinnosti odevzdat tabulku s
   registrační   značkou  a  osvědčení  o  registraci  vozidla;  zjistí-li
   nesplnění této povinnosti, postupuje podle zákona upravujícího podmínky
   provozu vozidel na pozemních komunikacích^20).

   (7) Údaje podle odstavců 2, 3 a 6 se sdělují nejméně jedenkrát měsíčně.

   (8) Údaje se sdělují způsobem umožňujícím dálkový přístup.

   (9)  Pojistitelé  sdělují  Kanceláři  údaje  o  škodných  a  pojistných
   událostech  včetně osobních údajů ke zpracování pro účely § 3b odst. 2,
   §  18  odst.  2  písm.  f) a g) tohoto zákona a zákona o pojišťovnictví
   ^24). Ustanovení odstavců 1, 4, 7 a 8 se použijí obdobně.

   (10)   Zpracování   osobních   údajů   pojistitelem  nebo  Kanceláří  v
   souvislosti  s  plněním  povinností  podle tohoto zákona se považuje za
   zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce podle zákona
   upravujícího ochranu osobních údajů^25).

   (11)  Bylo-li  výsledkem  správního  řízení  podle  odstavce 6 vyřazení
   vozidla  z registru silničních vozidel, sdělí tuto skutečnost příslušný
   orgán  evidence  Kanceláři prostřednictvím Centrálního registru vozidel
   způsobem  umožňujícím  dálkový  přístup, a to bez zbytečného odkladu po
   ukončení příslušného řízení.

   (12)  Při  plnění  povinností  podle  odstavce  3  Ministerstvo dopravy
   předává  Kanceláři  z  Centrálního registru vozidel o každém vozidle, o
   jehož zániku pojištění odpovědnosti Kancelář informovala podle odstavce
   2 Ministerstvo dopravy, tyto údaje:

   a)  jméno,  popřípadě jména a příjmení, rodné číslo a bydliště vpřípadě
   fyzické  osoby,  nebo  název,  identifikační  číslo  a  sídlo v případě
   právnické  osoby  jako  registrovaného  vlastníka tohoto vozidla a jeho
   registrovaného provozovatele, je-li odlišný od vlastníka,

   b)   státní   poznávací   značku  silničního  motorového  vozidla  nebo
   přípojného vozidla,

   c)   číslo  technického  průkazu  silničního  motorového  vozidla  nebo
   přípojného vozidla,

   d)  druh  a  kategorie  silničního  motorového  vozidla nebo přípojného
   vozidla,

   e)  výrobce  silničního  motorového  vozidla  nebo  přípojného vozidla,
   značku  (obchodní  název  stanovený  výrobcem),  typ  vozidla, obchodní
   označení,

   f)  identifikační  číslo  silničního motorového vozidla nebo přípojného
   vozidla   (VIN),   není-li,   pak  výrobní  číslo  podvozku  silničního
   motorového vozidla nebo přípojného vozidla,

   g) typ, výkon a zdvihový objem motoru,

   h)  největší technicky přípustnou hmotnost, největší povolenou hmotnost
   a provozní hmotnost silničního motorového vozidla,

   i)  datum  první  registrace vozidla silničního motorového vozidla nebo
   přípojného vozidla a

   j)  trvalé  nebo  dočasné  vyřazení  silničního motorového vozidla nebo
   přípojného vozidla z registru.

   § 15a

   Informační středisko Kanceláře

   (1)  Za  účelem  poskytnutí  informací  nezbytných pro uplatnění nároků
   poškozených  osob  na  náhradu škody z pojištění odpovědnosti provozuje
   Kancelář   informační   středisko,  jehož  prostřednictvím  zjišťuje  a
   uchovává údaje o

   a) státních poznávacích značkách tuzemských vozidel,

   b)  pojistiteli,  číslech  pojistných  smluv  týkajících  se  pojištění
   odpovědnosti  z  provozu  tuzemských  vozidel  a datech počátku a konce
   platnosti pojištění,

   c)  číslech  zelených  karet,  číslech  pojistných  smluv týkajících se
   hraničního pojištění,

   d) pojistitelích a jimi jmenovaných škodních zástupcích podle § 9a,

   e) škodních zástupcích podle § 9b a 9c.

   (2)  Informace  podle  odstavce  1  písm.  a),  týkající  se tuzemských
   vozidel, zjišťuje Kancelář prostřednictvím Centrálního registru vozidel
   (§  15  odst.  3). Informace podle odstavce 1 písm. a) a c) týkající se
   vozidel  s výjimkou z pojištění odpovědnosti podle § 5 odst. 1 písm. b)
   a  c)  shromažďuje  ministerstvo.  Na  žádost Kanceláře je ministerstvo
   povinno  jí  sdělit,  zda  se  jedná o vozidlo, na jehož vlastníka nebo
   provozovatele se tato výjimka vztahuje.

   (3)  Informace podle odstavců 1 a 2 musí být uchovávány nejméně po dobu
   7  let  ode dne trvalého vyřazení vozidla z registru silničních vozidel
   nebo  ode  dne  zániku  pojistné  smlouvy  tak,  aby  poškozený mohl od
   Kanceláře do 7 let ode dne vzniku škodné události získat vždy informace
   o

   a)  obchodní firmě a sídle pojistitele, který uzavřel pojistnou smlouvu
   o  pojištění  odpovědnosti  z  provozu vozidla, kterým byla poškozenému
   způsobena škoda,

   b)   čísle   pojistné   smlouvy   o   pojištění  odpovědnosti  uzavřené
   pojistitelem podle písmene a),

   c) škodním zástupci podle § 9a nebo § 9b,

   d)  vlastníku  vozidla  nebo  jeho provozovateli, je-li odlišný od jeho
   vlastníka, a

   e)  místě,  na  které  se má poškozený obracet v případě, že škoda byla
   způsobena provozem vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti.

   (4)  Informace  týkající  se  vozidel  s  obvyklým  stanovištěm v jiném
   členském  státě,  než  je  Česká  republika,  a  informace  o  škodních
   zástupcích  podle  §  9c zjišťuje Kancelář prostřednictvím informačních
   středisek těchto členských států.

   Správní delikty

   § 16

   Přestupky

   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

   a) v rozporu s § 1 odst. 2 provozuje nebo ponechá na pozemní komunikaci
   vozidlo bez pojištění odpovědnosti,

   b)  jako  vlastník vozidla v rozporu s § 15 odst. 5 neodevzdá tabulku s
   registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla, nebo

   c)  jako  řidič  vozidla  v  rozporu  s § 17 odst. 1 nepředloží zelenou
   kartu, nebo doklad o hraničním pojištění.

   (2)  Za  přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu od 5 000
   Kč do 40 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu od 2 500
   Kč  do  20  000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu od 1
   500 Kč do 3 000 Kč. V blokovém řízení lze za přestupek podle odstavce 1
   písm. c) uložit pokutu do 1 500 Kč. V příkazním řízení lze za přestupek
   podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu 5 000 Kč.

   § 16a

   Správní delikty právnických osob

   (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

   a) v rozporu s § 1 odst. 2 provozuje nebo ponechá na pozemní komunikaci
   vozidlo bez pojištění odpovědnosti, nebo

   b)  jako  vlastník vozidla v rozporu s § 15 odst. 5 neodevzdá tabulku s
   registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla.

   (2)  Za  správní  delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta od 5
   000  Kč  do  40  000  Kč  a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b)
   pokuta  od  2  500 Kč do 20 000 Kč. V příkazním řízení lze za přestupek
   podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu 5 000 Kč.

   § 16b

   Společná ustanovení

   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení
   právní povinnosti zabránila.

   (2)  Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
   správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
   k okolnostem, za nichž byl spáchán.

   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže
   správní  orgán  o  něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
   dozvěděl,  nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. Přestupek
   podle  §  16  odst.  1  nelze  projednat,  jestliže správní orgán o něm
   nezahájil  řízení  do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději
   však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

   (4)  Správní delikty podle § 16 a 16a v prvním stupni projednává obecní
   úřad  obce  s rozšířenou působností. Přestupky podle § 16 odst. 1 písm.
   c) může projednávat Policie České republiky v blokovém řízení.

   (5)  Místní příslušnost správního orgánu k projednání správních deliktů
   podle  §  16 a 16a se řídí trvalým pobytem fyzické osoby, u podnikající
   fyzické  osoby  místem  jejího  podnikání,  nebo sídlem právnické osoby
   podezřelé ze spáchání správního deliktu.

   (6)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
   osoby  nebo  v  přímé  souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto
   zákona  o  odpovědnosti právnické osoby a ustanovení § 16 odst. 1 písm.
   c).

   (7)  Pokuty  vymáhá  a vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je
   příjmem  rozpočtu,  ze  kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu
   uložil.  Pokuty  uložené v blokovém řízení Policií České republiky jsou
   příjmem  státního  rozpočtu;  tyto  pokuty  na místě nezaplacené vymáhá
   příslušný správce daně.

   § 17

   Kontrola pojištění odpovědnosti

   (1) Při provozu vozidla na pozemní komunikaci je jeho řidič povinen mít
   u  sebe  zelenou  kartu nebo doklad o hraničním pojištění a na požádání
   jej  předložit  příslušníku  Policie  České  republiky.  To neplatí pro
   řidiče   vozidla   s   výjimkou   z  pojištění  odpovědnosti  a  řidiče
   cizozemského   vozidla,   jehož   pojištění  odpovědnosti  je  zaručeno
   kanceláří pojistitelů cizího státu.

   (2)  Policie  České republiky provádí kontrolu pojištění odpovědnosti v
   případě  vstupu  cizozemského vozidla na území České republiky. Není-li
   dále  stanoveno  jinak,  Policie  České  republiky  neprovádí  kontrolu
   pojištění  odpovědnosti  v  případě  vstupu  na  území  České republiky
   cizozemského  vozidla  s obvyklým stanovištěm na území jiného členského
   státu  a  vozidla  s obvyklým stanovištěm na území jiného než členského
   státu,  pokud  takové vozidlo vstupuje na území České republiky z území
   jiného členského státu.

   (3)  Policie  České  republiky je oprávněna provádět kontrolu pojištění
   odpovědnosti  při každém vstupu vozidla s obvyklým stanovištěm na území
   jiného  členského  státu  na  území České republiky, které je uvedeno v
   seznamu  vozidel,  který  členský  stát  předal,  v  souladu  s  právem
   Evropských   společenství,^20b)   ministerstvu   a   Komisi  Evropských
   společenství.

   (4)  Policie  České  republiky  provádí  namátkovou  kontrolu pojištění
   odpovědnosti,  která nesmí být diskriminační, je prováděna jako součást
   hraniční  policejní  kontroly  a  není zaměřena výlučně jen na kontrolu
   pojištění  odpovědnosti  toho  vozidla,  které má obvyklé stanoviště na
   území  jiného státu než České republiky a které vstupuje na území České
   republiky z jiného členského státu.

   (5)  Seznam  vozidel  podle  odstavce  3  a  všechny jeho změny předává
   ministerstvo  bez  zbytečného  odkladu  po  jeho  obdržení  Kanceláři a
   Policii České republiky. Ministerstvo oznamuje ostatním členským státům
   a  Komisi  Evropských  společenství  seznam osob s výjimkou z pojištění
   odpovědnosti^20b) (§ 5 odst. 2).

   Oddíl třetí

   Kancelář

   § 18

   (1)  Zřizuje  se  Česká  kancelář  pojistitelů jako profesní organizace
   pojistitelů.  Kancelář je právnickou osobou se sídlem v Praze, která je
   oprávněna vyvíjet činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Pro účely
   tohoto  zákona  se  Kancelář považuje za tuzemskou pojišťovnu a na její
   činnost  se  přiměřeně  použijí ustanovení zvláštního právního předpisu
   upravujícího  pojišťovnictví.^10)  Kancelář  se  zapisuje do obchodního
   rejstříku.

   (2) Kancelář

   a) spravuje garanční fond,

   b) provozuje hraniční pojištění a informační středisko,

   c)  zabezpečuje  plnění  úkolů  souvisejících  s jejím členstvím v Radě
   kanceláří,

   d)  uzavírá dohody s kancelářemi pojistitelů cizích států, informačními
   středisky  a  orgány  pověřenými v jiných členských státech vyřizováním
   žádostí  o  náhradní  plnění  a  zabezpečuje úkoly vyplývající z těchto
   dohod,

   e)  spolupracuje  se  státními orgány ve věcech týkajících se pojištění
   odpovědnosti,

   f) vede evidence a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti,

   g)  podílí se na předcházení škodám v provozu na pozemních komunikacích
   a na předcházení pojistným podvodům v pojištění souvisejícím s provozem
   vozidel,

   h)  zpracovává  pro potřeby své, svých členů nebo kanceláří pojistitelů
   cizích  států a jejich členských pojišťoven údaje o dopravních nehodách
   od  Policie  České  republiky  způsobem  umožňujícím  dálkový přístup k
   údajům.

   (3)  Členství  v  Kanceláři  vzniká  dnem nabytí právní moci rozhodnutí
   České  národní  banky,  kterým  bylo  pojistiteli  uděleno  povolení  k
   provozování pojištění odpovědnosti, nebo dnem zahájení činnosti v tomto
   pojistném  odvětví  na  území  České  republiky  pojistitelem  z jiného
   členského  státu.  Vznik  členství  je  pojistitel,  jemuž bylo uděleno
   povolení  k  provozování  pojištění odpovědnosti Českou národní bankou,
   povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit Kanceláři. Pojistitel se
   sídlem v jiném členském státě je povinen bez zbytečného odkladu písemně
   oznámit Kanceláři v případě provozování pojištění odpovědnosti na území
   České republiky

   a)  den  předpokládaného  zahájení činnosti v pojištění odpovědnosti na
   území  České  republiky  prostřednictvím pobočky zřízené na území České
   republiky  a  jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu
   pro  doručování  osoby oprávněné jednat jménem pojistitele s Kanceláří,
   jde-li  o fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o
   právnickou osobu,

   b)  den  předpokládaného  zahájení činnosti v pojištění odpovědnosti na
   území  České  republiky  na základě svobody dočasně poskytovat služby a
   jméno,   popřípadě   jména,  příjmení,  datum  narození  a  adresu  pro
   doručování  osoby  oprávněné  jednat  jménem  pojistitele  s Kanceláří,
   jde-li  o fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o
   právnickou osobu,

   c)  den  skutečného  zahájení  nebo  den  ukončení činnosti v pojištění
   odpovědnosti na území České republiky, a to nejpozději v tento den,

   d)  změnu  v  osobě  s  jednatelským  oprávněním  vůči  Kanceláři, a to
   nejpozději v den nabytí účinnosti této změny.

   (4)  Členství  v  Kanceláři  zaniká  dnem nabytí právní moci rozhodnutí
   České   národní  banky,  kterým  bylo  pojistiteli  odňato  povolení  k
   provozování  pojištění  odpovědnosti.  Pojistiteli  se  sídlem  v jiném
   členském  státě,  který provozuje pojištění odpovědnosti na území České
   republiky, členství v Kanceláři zaniká dnem ukončení této činnosti.

   (5) Člen Kanceláře je povinen platit Kanceláři příspěvky. Příspěvky lze
   použít jen k zabezpečení působnosti Kanceláře.

   (6)  Členové  Kanceláře  ručí za její závazky v poměru podle výše svých
   příspěvků, a za tím účelem jsou povinni tvořit technické rezervy,^22) a
   to k závazkům, ke kterým nemá Kancelář vytvořena odpovídající aktiva.

   (7) Česká národní banka bez zbytečného odkladu sdělí Kanceláři jí známé
   skutečnosti  podle  odstavců  3  a  4.  Pokud Česká národní banka podle
   zákona  upravujícího  pojišťovnictví  pozastaví pojistiteli oprávnění k
   uzavírání   pojistných  smluv  v  pojištění  odpovědnosti  nebo  nařídí
   pojistiteli  převést  pojistný kmen pojištění odpovědnosti, oznámí tuto
   skutečnost bez zbytečného odkladu Kanceláři.

   (8)  Zjistí-li  Kancelář  porušení  povinnosti vůči Kanceláři stanovené
   tímto   zákonem   jejímu  členu,  je  povinna  takovou  skutečnost  bez
   zbytečného odkladu sdělit České národní bance.

   (9)  Do  doby než Kancelář obdrží písemné sdělení pojistitele se sídlem
   mimo území České republiky o jednatelském oprávnění jiné osoby, jedná s
   Kanceláří jménem tohoto pojistitele

   a)  vedoucí  pobočky  zřízené na území České republiky, je-li pojištění
   odpovědnosti provozováno jejím prostřednictvím, nebo

   b)  škodní  zástupce  pro  Českou republiku podle § 9b, je-li pojištění
   odpovědnosti provozováno na základě svobody dočasně poskytovat služby.

   (10)  Za  účelem plnění závazků podle § 24 odst. 2 a podle § 29 vytváří
   Kancelář  technické  rezervy. Skladba finančního umístění musí splňovat
   podmínky  stanovené  zvláštním  právním  předpisem,^22)  pokud  nejde o
   pohledávky  za pojistiteli, kteří k těmto závazkům vůči Kanceláři tvoří
   technické  rezervy  podle odstavce 6. Na vedení účetnictví Kanceláře se
   použije  zvláštní  právní  předpis  upravující  vedení  účetnictví  pro
   pojišťovny.^22a)    Účetní   závěrka   Kanceláře   musí   být   ověřena
   auditorem.^22b)

   § 18a

   Informační povinnosti Kanceláře

   (1)  Kancelář  je  povinna poškozenému s bydlištěm nebo sídlem na území
   České republiky sdělit na jeho žádost

   a)  jméno  ,  popřípadě  jména,  příjmení  a adresu bydliště nebo místo
   podnikání  nebo  obchodní  firmu,  anebo  název  a sídlo vlastníka nebo
   obvyklého  řidiče  nebo registrovaného držitele vozidla, jehož provozem
   byla poškozenému škoda způsobena,

   b)   obchodní  firmu  a  adresu  pojišťovny,  u  které  byla  pojištěna
   odpovědnost  z  provozu  vozidla, jehož provozem byla poškozenému škoda
   způsobena,

   c)  číslo  pojistné smlouvy, kterou byla odpovědnost z provozu vozidla,
   jehož provozem byla poškozenému škoda způsobena, pojištěna,

   d)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení  a  adresu  bydliště nebo místo
   podnikání, anebo název a sídlo škodního zástupce podle § 9b nebo § 9c,

   jestliže  ke  škodné události došlo v členském státě provozem vozidla s
   obvyklým  stanovištěm v jiném členském státě než České republice; pokud
   jde o škodního zástupce podle § 9b, také na území státu uvedeného v § 6
   odst. 5 nebo 6.

   (2)  Kancelář  je  povinna poškozenému se sídlem nebo bydlištěm v jiném
   členském  státě  než  České  republice  sdělit  na  jeho žádost obdobné
   informace podle odstavce 1, jestliže

   a) ke škodné události došlo na území České republiky, nebo

   b)  vozidlo, jehož provozem byla škoda způsobena, má obvyklé stanoviště
   na území České republiky.

   (3)  Poškozený,  který  žádá sdělení informací podle odstavců 1 a 2, je
   povinen v žádosti sdělit Kanceláři

   a)  den  a  místo  vzniku škodné události včetně identifikace členského
   státu, na jehož území ke škodné události došlo, a

   b)  údaje  o  registrační  značce  vozidla,  jehož  provozem byla škoda
   způsobena,  a  státu, v němž byla registrační značka vydána, pokud jsou
   poškozenému známy.

   (4)  Informace,  týkající  se  vozidla  s obvyklým stanovištěm na území
   České  republiky,  poskytne  Kancelář  na žádost informačnímu středisku
   jiného členského státu, na jehož území má poškozený bydliště nebo sídlo
   nebo na jehož území došlo ke škodné události.

   (5) Odstavce 1 až 3 se použijí i v případě poškozeného s bydlištěm nebo
   sídlem  v  jiném  než  členském  státě,  pokud  by  v  daném státě byly
   poškozenému s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky poskytnuty
   stejné informace.

   § 19

   Orgány Kanceláře

   Orgány Kanceláře jsou

   a) shromáždění členů,

   b) správní rada,

   c) kontrolní komise,

   d) výkonný ředitel.

   § 20

   Shromáždění členů

   (1)  Nejvyšším  orgánem Kanceláře je shromáždění členů. Právo účasti na
   shromáždění  členů  má  každý člen Kanceláře. Shromáždění členů svolává
   správní  rada  alespoň  jedenkrát  za  12  měsíců.  Správní  rada svolá
   shromáždění  členů tak, aby se konalo nejpozději do 30 dnů od data, kdy
   o   to  požádá  kontrolní  komise  nebo  nejméně  jedna  třetina  členů
   Kanceláře.  Každého  jednání shromáždění členů je oprávněn se zúčastnit
   pověřený  zástupce  České  národní  banky; zástupci České národní banky
   musí být na jeho žádost uděleno slovo.

   (2)  Shromáždění členů je schopné usnášení, je-li přítomna nadpoloviční
   většina  členů  Kanceláře,  kteří  provozují  pojištění odpovědnosti na
   území  České  republiky  jinak  než  formou volného poskytování služeb.
   Není-li  shromáždění  členů  schopné  usnášení, svolá správní rada nové
   shromáždění  členů  tak,  aby  se  konalo  nejpozději do 30 dnů od data
   předcházejícího   shromáždění  členů;  takové  shromáždění  je  schopné
   usnášení,  je-li  přítomna nejméně jedna třetina členů Kanceláře, kteří
   provozují  pojištění  odpovědnosti  na  území České republiky jinak než
   formou   volného   poskytování   služeb.  Každý  člen  má  jeden  hlas.
   Shromáždění členů rozhoduje většinou hlasů přítomných členů.

   (3) Shromáždění členů přísluší

   a) volit a odvolávat členy správní rady a kontrolní komise,

   b) určovat výši ročních a mimořádných příspěvků členů,

   c) schvalovat rozpočet Kanceláře,

   d) rušit nebo měnit rozhodnutí správní rady,

   e) schvalovat účetní závěrky Kanceláře,

   f) rozhodovat o věcech, které si vyhradí,

   g)  přijímat  statut  Kanceláře  po  jeho  předchozím  schválení Českou
   národní bankou.

   (4)  Příspěvek členů podle odstavce 3 písm. b) se určuje pevnou částkou
   za  vozidlo  uvedené  v  pojistné  smlouvě nebo procentuálním podílem z
   předepsaného pojistného.

   § 21

   Správní rada

   (1) Správní rada je statutárním orgánem Kanceláře, který má 5 členů. Za
   správní radu jedná navenek jménem Kanceláře každý člen správní rady.

   (2) Správní radě přísluší

   a)  volit  ze  svých členů a odvolávat předsedu a místopředsedu správní
   rady,

   b) jmenovat a odvolávat výkonného ředitele a jeho zástupce,

   c) spravovat majetek Kanceláře,

   d) schvalovat vnitřní organizační předpisy Kanceláře a jejich změny,

   e) schvalovat zřízení nebo zrušení sekcí Kanceláře,

   f)  zajišťovat  publikační,  dokumentační a jiné činnosti související s
   působností Kanceláře.

   (3)  Správní  rada  rozhoduje většinou svých členů, schází se zpravidla
   jednou měsíčně, zasedání svolává její předseda nebo místopředseda.

   § 22

   Kontrolní komise

   (1)  Kontrolní komise je kontrolním orgánem Kanceláře. Kontrolní komise
   dohlíží na výkon působnosti správní rady, na výkon činností Kanceláře a
   její  hospodaření, a zda členové Kanceláře platí příspěvky ve stanovené
   lhůtě a výši.

   (2)  Kontrolní komise má 3 členy a ze svých členů volí a odvolává svého
   předsedu. Člen kontrolní komise nesmí být současně členem správní rady,
   v pracovním poměru nebo v poměru jemu naroveň postaveném ke Kanceláři a
   ani  statutárním orgánem nebo jeho členem, ani členem dozorčího orgánu,
   ani prokuristou člena Kanceláře.

   (3)  Za  účelem  výkonu  kontroly musí Kancelář členům kontrolní komise
   poskytnout potřebné doklady a pravdivé a úplné informace o zjišťovaných
   skutečnostech.  Stejné  povinnosti  mají  členové  Kanceláře,  jestliže
   předmětem kontroly je výše příspěvku placeného tímto členem Kanceláře.

   (4)  Svá  zjištění  oznamuje  kontrolní  komise  správní radě, která je
   povinna je projednat a o projednání a o přijatých opatřeních informovat
   Českou národní banku.

   § 23

   Výkonný ředitel

   Výkonný ředitel je oprávněn činit právní úkony k zabezpečení působnosti
   Kanceláře,  v  době  mezi  zasedáními  správní  rady  přijímat  veškerá
   opatření  a  rozhodnutí  nezbytná k zajištění řádné činnosti Kanceláře,
   pokud správní rada neurčí jinak.

   § 24

   Garanční fond

   (1)  Garanční  fond se tvoří z pojistného za hraniční pojištění podle §
   14,  z  příspěvků  pojistitelů  podle  § 18 odst. 5, z přijatých náhrad
   podle § 24 odst. 7 a 9 a z přijatých příspěvků podle § 24c.

   (2) Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému

   a)  plnění za škodu způsobenou provozem nezjištěného vozidla, za kterou
   odpovídá  nezjištěná  osoba;  plnění  za škodu na věci nebo ušlém zisku
   vzniklém v souvislosti se škodou na věci poskytne Kancelář pouze tehdy,
   pokud  současně  s  touto  škodou  byla poškozenému způsobena i závažná
   škoda  na  zdraví  a  pokud škoda podle § 6 odst. 2 písm. b) nebo ušlém
   zisku přesáhla 10 000 Kč,

   b)  plnění  za  škodu  způsobenou  provozem vozidla, za kterou odpovídá
   osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn
   pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona,

   c)  plnění  za  škodu způsobenou provozem tuzemského vozidla, za kterou
   odpovídá  osoba,  jejíž  odpovědnost  za  tuto  škodu  je  pojištěna  u
   pojistitele, který z důvodu svého úpadku nemůže uhradit tuto škodu,

   d)  plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, za kterou
   odpovídá  osoba, jejíž odpovědnost za tuto škodu je pojištěna hraničním
   pojištěním,

   e)  plnění  za  škodu  způsobenou  provozem cizozemského vozidla, jehož
   řidiči  nevzniká  při  provozu  tohoto vozidla na území České republiky
   povinnost uzavřít hraniční pojištění,

   f)  náhradní  plnění  podle  §  24a  a  24b, a to v rozsahu, v jakém je
   Kancelář povinna plnit podle písmen a) až c),

   g)  plnění  za škodu způsobenou provozem vozidla, které bylo odesláno z
   jiného  členského  státu do České republiky jako státu cílového určení,
   nebylo-  li  k  tomuto  vozidlu  sjednáno  pojištění odpovědnosti podle
   tohoto  zákona  a  ke škodné události došlo ve lhůtě do 30 dnů ode dne,
   kdy  kupující  osoba  vozidlo  převzala,  i když vozidlo nebylo v České
   republice registrováno.

   (3)  Za  závažnou škodu na zdraví podle odstavce 2 písm. a) se považuje
   usmrcení  nebo  těžká  újma  na  zdraví, anebo škoda na zdraví trvalého
   charakteru, která ztěžuje společenské uplatnění poškozeného.

   (4)  Poškozený má právo uplatnit nárok na plnění podle odstavce 2 písm.
   b),  c)  a  g)  proti  Kanceláři za stejných podmínek, za nichž by mohl
   uplatnit  nárok na plnění proti pojistiteli (§ 9). Pohledávka Kanceláře
   na  náhradu za plnění podle odstavce 2 písm. b), c) a g) se považuje za
   pohledávku,  na kterou se podle zvláštního právního předpisu^22c) hledí
   jako na přihlášenou.

   (5)  Podmínkou  vzniku  práva  poškozeného na plnění z garančního fondu
   podle  odstavce  2  písm.  a)  je šetření škodné události Policií České
   republiky.

   (6)  Kancelář poskytuje poškozenému plnění podle odstavce 2 za stejných
   podmínek, jako poskytuje pojistné plnění pojistitel (§ 6 odst. 2 a 5, §
   7 až 10).

   (7) Vznikne-li mezi Kanceláří a pojistitelem, popřípadě ministerstvem v
   případech  uvedených  v  §  11,  spor  o tom, kdo má poškozenému plnit,
   poskytne  poškozenému  úhradu prokázané škody Kancelář. Pokud z dalšího
   šetření  vyplyne,  že  plnění  mělo  být zcela nebo částečně poskytnuto
   pojistitelem,   popřípadě   ministerstvem,   je  pojistitel,  popřípadě
   ministerstvo, povinen Kanceláři poskytnuté plnění nahradit.

   (8)  Nejvyšší  hranicí  plnění  podle odstavce 2 písm. a) až c) a g při
   jedné  škodné  události  jsou  limity  pojistného plnění uvedené v § 3a
   odst. 2.

   (9)  Výplatou  plnění  z  garančního  fondu vzniká Kanceláři právo vůči
   tomu,  kdo  odpovídá  za  škodu  podle odstavce 2 písm. a), b) a g), na
   náhradu toho, co za něho plnila včetně nákladů na jinou osobu pověřenou
   Kanceláří  vyřízením  případu  a  poskytnutím  plnění  poškozenému nebo
   uplatněním tohoto práva; odpovídá-li za škodu více osob, pak za takovou
   pohledávku  Kanceláře odpovídají tyto osoby společně a nerozdílně. Vůči
   pohledávce  Kanceláře  na  náhradu  podle  věty  prvé  jsou solidárními
   dlužníky  provozovatel  a  řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena
   škoda;  řidič  pouze  tehdy,  pokud  za  škodu odpovídá. Nelze-li určit
   provozovatele,   je  solidárním  dlužníkem  vůči  pohledávce  Kanceláře
   vlastník  vozidla.  To  neplatí  pro vlastníka vozidla, jehož pojištění
   odpovědnosti  zaniklo  podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna
   požadovat   na  příslušném  garančním  fondu,  popřípadě  na  příslušné
   kanceláři   pojistitelů  náhradu  toho,  co  plnila  poškozenému  podle
   odstavce  2  písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1
   písm. c) a § 24b.

   (10) Z garančního fondu se neposkytuje plnění za

   a)   škodu   způsobenou   provozem   vozidla  s  výjimkou  z  pojištění
   odpovědnosti, nejedná-li se o úhradu podle odstavce 7,

   b) škody podle § 7,

   c)   náklady  vzniklé  poskytnutím  léčebné  péče,  dávek  nemocenského
   pojištění  (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku škody
   na  zdraví  nebo  usmrcením způsobené provozem nezjištěného vozidla, za
   kterou odpovídá nezjištěná osoba.

   (11)  Pokud  Kancelář  pověří vyřízením případu podle odstavce 2 nebo 9
   člena  Kanceláře,  samostatného  likvidátora  pojistných  událostí nebo
   jinou  osobu,  poskytne  jim  všechny  údaje  pro  jeho vyřízení včetně
   nezbytných osobních údajů.

   Náhradní plnění z garančního fondu

   § 24a

   (1) Z garančního fondu poskytuje Kancelář náhradní plnění, jestliže

   a) pojistitel nesplnil povinnost ve lhůtě podle § 9 odst. 3,

   b) pojistitel se sídlem v jiném členském státě, než je Česká republika,
   neustanovil v České republice škodního zástupce podle § 9b, nebo

   c)  pojišťovna neustanovila v České republice škodního zástupce podle §
   9c.

   (2)  Náhradní plnění podle odstavce 1 písm. b) se poskytuje poškozenému
   s  bydlištěm  nebo  sídlem  na  území  České republiky v případě škodné
   události způsobené provozem vozidla, pokud

   a)  pojistná  smlouva  o  pojištění  odpovědnosti  z  jeho provozu byla
   uzavřena  u pojistitele provozujícího pojištění odpovědnosti na základě
   práva dočasně poskytovat služby,

   b) se jedná o vozidlo s obvyklým stanovištěm v České republice a

   c)  škodná  událost  vznikla  na  území  členského státu, nebo na území
   jiného státu podle § 6 odst. 5 nebo 6.

   (3)  Náhradní plnění podle odstavce 1 písm. c) se poskytuje poškozenému
   s  bydlištěm  nebo  sídlem  na  území  České republiky v případě škodné
   události způsobené provozem vozidla, pokud

   a)  pojistná  smlouva  o  pojištění  odpovědnosti  z  jeho provozu byla
   uzavřena u pojišťovny podle § 9c,

   b) se jedná o vozidlo s obvyklým stanovištěm v jiném členském státě než
   České republice a

   c)  škodná  událost  vznikla  na  území  členského státu, nebo na území
   třetího  státu,  jehož  kancelář  pojistitelů  se  připojila  k systému
   zelených karet.

   (4)  Náhradní  plnění  poskytuje  Kancelář  poškozenému na základě jeho
   písemné žádosti.

   (5) Poškozený nemá proti Kanceláři právo na náhradní plnění, jestliže

   a)  již  předložil  žádost o náhradu škody přímo pojistiteli podle § 9b
   odst.  1,  který  uzavřel  pojistnou  smlouvu  o pojištění odpovědnosti
   týkající  se  vozidla,  jehož provozem byla škoda způsobena, nebo přímo
   škodnímu zástupci pojistitele podle § 9b a jestliže do 3 měsíců ode dne
   předložení této žádosti obdržel vyjádření některého z nich,

   b)  již  předložil  žádost o náhradu škody přímo pojišťovně podle § 9c,
   která  uzavřela  pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti týkající se
   vozidla,  jehož  provozem  byla  škoda  způsobena,  nebo přímo škodnímu
   zástupci  této  pojišťovny  podle  §  9c a jestliže do 3 měsíců ode dne
   předložení této žádosti obdržel vyjádření některého z nich, nebo

   c)  bylo  v  dané  věci  zahájeno soudní řízení přímo proti pojistiteli
   podle § 9b odst. 1 nebo proti pojišťovně podle § 9c.

   (6) Kancelář je povinna poškozenému plnit nebo sdělit důvody, pro které
   plnění  snížila  nebo  odmítla,  do 2 měsíců ode dne obdržení žádosti o
   náhradní  plnění.  Tuto  žádost  odloží,  pokud do doby jejího vyřízení
   pojistitel  podle  § 9b odst. 1, anebo pojišťovna podle § 9c přímo nebo
   prostřednictvím  ustanoveného  škodního  zástupce  podle § 9b nebo § 9c
   poskytne  poškozenému  náhradu  vzniklé škody nebo mu sdělí důvody, pro
   které svoje plnění snižuje nebo pro které odmítá plnit.

   (7)  Kancelář  bez  zbytečného  odkladu  po obdržení žádosti o náhradní
   plnění písemně sdělí

   a)  pojistiteli  podle  §  9b  odst.  1 nebo pojišťovně podle § 9c nebo
   jejich škodnímu zástupci podle § 9b nebo § 9c,

   b)  orgánu  pověřenému vyřizováním žádostí o náhradní plnění v členském
   státě  sídla  pojišťovny podle § 9c, která uzavřela pojistnou smlouvu o
   pojištění   odpovědnosti  týkající  se  vozidla,  jehož  provozem  byla
   způsobena škoda, nebo

   c)  osobě,  která za škodu odpovídá, je-li známa, že obdržela žádost od
   poškozeného  a  že  tuto  žádost  vyřídí  do  2  měsíců  ode dne jejího
   obdržení.

   (8)  Kancelář má právo na náhradu vyplacené částky náhradního plnění od
   orgánu  pověřeného  vyřizováním  žádostí  o  náhradní plnění v členském
   státě  sídla  pojišťovny podle § 9c, která uzavřela pojistnou smlouvu o
   pojištění   odpovědnosti  týkající  se  vozidla,  jehož  provozem  byla
   způsobena škoda.

   (9) Výplatou náhradního plnění přecházejí práva poškozeného vůči osobě,
   která  způsobila  škodu, nebo vůči jejímu pojistiteli podle § 9a nebo §
   9b odst. 1, anebo její pojišťovně podle § 9c na Kancelář.

   (10)  Jestliže  příslušný  orgán  jiného  členského státu, než je Česká
   republika,  poskytl  v  souladu  s  právem  Evropských společenství^27)
   náhradní  plnění  poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v tomtéž členském
   státě  a  uplatnil  své právo na náhradu tohoto plnění proti Kanceláři,
   Kancelář  takto  uplatněné  právo  uspokojí  bez  zbytečného odkladu za
   předpokladu,  že  vozidlo,  jehož provozem byla způsobena škoda, mělo v
   době   vzniku   škodné  události  obvyklé  stanoviště  na  území  České
   republiky.

   § 24b

   (1) Z garančního fondu poskytuje Kancelář náhradní plnění poškozenému s
   bydlištěm nebo sídlem na území České republiky také tehdy, jestliže

   a)  není  možné  zjistit  vozidlo,  jehož provozem byla na území jiného
   členského státu, než je Česká republika, způsobena škoda, nebo

   b) do 2 měsíců ode dne vzniku škody způsobené provozem vozidla na území
   jiného  členského  státu,  než  je  Česká republika, není možné zjistit
   pojišťovnu,  které vznikla povinnost poskytnout pojistné plnění za tuto
   škodu.

   (2)  Kancelář  má  právo  na náhradu vyplacené částky náhradního plnění
   podle odstavce 1

   a)  vůči  garančnímu  fondu v členském státě, ve kterém došlo ke škodě,
   jestliže nelze zjistit vozidlo, jehož provozem byla škoda způsobena,

   b)  vůči  garančnímu  fondu  členského státu, ve kterém došlo ke škodě,
   jestliže  byla  škoda  způsobena  provozem  vozidla,  které  má obvyklé
   stanoviště na území jiného než členského státu,

   c)  vůči  garančnímu fondu v členském státě, na jehož území má vozidlo,
   jehož provozem byla škoda způsobena, obvyklé stanoviště, jestliže nelze
   zjistit  pojišťovnu, které vznikla povinnost poskytnout pojistné plnění
   za škodu způsobenou takovým vozidlem.

   (3)  Ustanovení  §  24a  odst. 9 a 10 platí v případě náhradního plnění
   podle odstavce 1 obdobně.

   § 24c

   (1)  Je-li  provozováno  tuzemské  vozidlo bez pojištění odpovědnosti v
   rozporu  s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři
   příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto
   zákonem.  Za  úhradu  příspěvku  podle  věty  první odpovídá společně a
   nerozdílně  s  vlastníkem  vozidla  jeho provozovatel, není-li současně
   jeho  vlastníkem.  Povinnost  podle  věty  první  a  druhé  vzniká tomu
   vlastníkovi  a  provozovateli  vozidla, který byl nebo měl být zapsán v
   registru silničních vozidel^27a) v době, kdy bylo vozidlo provozováno v
   rozporu   s   tímto  zákonem.  To  neplatí  v  případě,  kdy  pojištění
   odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d).

   (2)  Výše  příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše
   příslušné  denní  sazby  pro  daný  druh  vozidla  počtem dní, kdy bylo
   vozidlo  provozováno  v  rozporu  s  tímto  zákonem,  a nákladů na jeho
   uplatnění,  v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání.
   Výše  denních  sazeb  pro  jednotlivé  druhy  vozidel stanoví příloha k
   tomuto zákonu.

   (3)  Při  zjišťování  údajů  podle  odstavců  1  a 2 vychází Kancelář z
   porovnání údajů podle § 15 odst. 3.

   (4) Příspěvek je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy
   Kanceláře  k  jeho  úhradě  na  adresu  osoby  podle odstavce 1. Účinky
   doručení  má  i nevyzvednutí písemné výzvy k úhradě příspěvku do 15 dnů
   ode  dne  jejího  uložení  v provozovně provozovatele poštovních služeb
   nebo  odepření převzetí této výzvy, s výjimkou případu, kdy osoba podle
   odstavce  1, z důvodů nezávislých na její vůli, nemohla výzvu Kanceláře
   převzít.  Povinnost uhradit příspěvek nevzniká, pokud je ve lhůtě podle
   věty první Kanceláři prokázáno, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu
   s tímto zákonem.

   (5)  Úhradou  příspěvku  není  dotčena povinnost podle § 1 odst. 2, § 3
   odst. 2 a § 15 odst. 5, ani právo Kanceláře podle § 24 odst. 9.

   (6)  Adresu  podle  odstavce 4 sdělí Kanceláři na její žádost příslušný
   orgán evidence, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

   § 25

   Výkon dohledu nad činností Kanceláře

   (1)  Činnost Kanceláře podle § 18 odst. 2 písm. a), b), d) a f) podléhá
   dohledu,  který  vykonává Česká národní banka podle zákona upravujícího
   pojišťovnictví.

   (2)  Při  výkonu  dohledu  může  Česká  národní banka ukládat Kanceláři
   opatření  k odstranění zjištěných nedostatků. Jestliže Kancelář nesplní
   uložená opatření ve lhůtě stanovené Českou národní bankou nebo jestliže
   se  v  její  činnosti tyto nedostatky opakují, může Česká národní banka
   uložit Kanceláři pokutu, a to do výše 10 milionů Kč.

   Oddíl čtvrtý

   Společná a přechodná ustanovení

   § 26

   Společná ustanovení

   (1)  Je-li vozidlo ve spoluvlastnictví více osob, plní povinnosti podle
   tohoto  zákona  ten  ze spoluvlastníků, který k tomu byl spoluvlastníky
   vozidla  písemně  pověřen.  Nebyl-li  nikdo  ze  spoluvlastníků písemně
   pověřen,  plní  povinnosti  podle  věty  první  všichni  spoluvlastníci
   společně  a  nerozdílně.  V  případě  zániku právnické osoby povinnosti
   vlastníka  vozidla  podle  tohoto zákona vykonává její právní nástupce,
   zaniká-li právnická osoba bez právního nástupce, likvidátor. Probíhá-li
   insolvenční  řízení,  v  němž  je  řešen  úpadek  nebo  hrozící  úpadek
   vlastníka  vozidla,  vykonává povinnosti vlastníka vozidla podle tohoto
   zákona  po  svém ustanovení insolvenční správce, jestliže na něj přešlo
   oprávnění nakládat s majetkovou podstatou vlastníka vozidla.

   (2)  V  případě  smrti  vlastníka vozidla vykonává povinnosti vlastníka
   vozidla  podle tohoto zákona až do okamžiku nabytí právní moci usnesení
   o  nabytí  dědictví jeho dědic, v případě více dědiců ten, který k tomu
   byl   ostatními  dědici  pověřen.  Nebyl-li  nikdo  pověřen,  pak  tyto
   povinnosti  vykonává  správce  dědictví.  Nebyl-li  nikdo z více dědiců
   pověřen   ani  nebyl  určen  správce  dědictví,  vykonávají  povinnosti
   vlastníka  vozidla  dědici  společně  a  nerozdílně.  V  případě  smrti
   pojistníka  přecházejí  práva  a povinnosti z pojištění odpovědnosti do
   doby nabytí právní moci usnesení o nabytí dědictví na dědice společně a
   nerozdílně.

   § 26a

   Působnosti  stanovené  obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo
   městským částem podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

   Přechodná ustanovení

   § 27

   (1) Pojistná smlouva může být uzavřena s účinností nejdříve od 1. ledna
   2000.

   (2) Povinnost podle § 1 odst. 2 vzniká dnem 1. ledna 2000.

   (3)  U škodných událostí, které nastaly před 1. lednem 2000, a nároků z
   nich vzniklých se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

   (4)  Pojistitel,  který  před  1.  lednem  2000  uzavřel  s pojistníkem
   pojistnou  smlouvu  týkající  se  vozidla, které bylo vzato do evidence
   vozidel před 1. lednem 2000, je povinen do 5 pracovních dnů po ukončení
   kalendářního  měsíce  předat  Kanceláři přehled o dokladech o pojištění
   vydaných  za  celý  předchozí  kalendářní  měsíc  a  o  údajích  v nich
   obsažených.

   § 28

   (1)  Ministerstvo  svolá  do 4 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona
   první shromáždění všech členů Kanceláře.

   (2) Náklady na činnost Kanceláře v roce 1999 uhradí její členové formou
   mimořádného příspěvku, jehož výši určí shromáždění členů na svém prvním
   zasedání. Tento příspěvek je splatný do jednoho měsíce ode dne, kdy byl
   shromážděním členů stanoven.

   (3) Výše prostředků garančního fondu musí činit nejméně

   a)  k  1.  lednu  2000  3  %  z  celkového  objemu pojistných plnění ze
   zákonného   pojištění   odpovědnosti   za   škodu  způsobenou  provozem
   motorového  vozidla^23)  (dále  jen  "zákonné pojištění") vyplacených v
   roce 1998,

   b) k 1. lednu 2001 5 % z celkového objemu vyplacených pojistných plnění
   ze zákonného pojištění vyplacených v roce 1999,

   c)  k  1.  červenci  2001  20 % z celkového objemu plnění vyplacených z
   garančního fondu v předchozím účetním období.

   § 29

   (1)  Práva  a  povinnosti  České  pojišťovny a. s. vzniklé ze zákonného
   pojištění  přecházejí  dnem  1.  ledna  2000  na Kancelář. Tato práva a
   povinnosti  uplatňuje  a  vykonává  jménem  a  na  účet Kanceláře Česká
   pojišťovna  a.  s.,  a  to  včetně zastupování Kanceláře před soudy při
   rozhodování o právech či povinnostech ze zákonného pojištění, zejména v
   souvislosti  s  poskytováním  náhrad poškozeným a uplatňováním práva na
   náhradu  vyplacených  částek  proti  pojištěným.  Pro  účely  dohody  s
   poškozeným  podle  §  449a  občanského  zákoníku  se  vtěchto případech
   Kancelář  považuje za povinnou osobu i tehdy, když poškozený nemá přímý
   nárok  na plnění proti Kanceláři. O této činnosti vede Česká pojišťovna
   a. s. účetní evidenci odděleně od účetní evidence o ostatní činnosti.

   (2)   Česká   pojišťovna   a.  s.  převede  do  posledního  dne  měsíce
   následujícího  po  ověření  účetní  závěrky  za  rok  1999 auditorem na
   zvláštní účet Kanceláře částku odpovídající výši prostředků technických
   rezerv  vytvořených  z pojistného za zákonné pojištění přijatého do 31.
   prosince   1999  po  odpočtu  výše  pojistného  plnění  vyplaceného  ze
   zákonného pojištění od 1. ledna 2000 k datu převodu. Prostředky uložené
   na tomto účtu lze použít pouze na úhradu závazků ze zákonného pojištění
   a  nákladů  s  jejich  vyřízením  spojených. Pokud k tomu prostředky na
   tomto účtu nepostačují, úhrada závazků ze zákonného pojištění a nákladů
   s jejich vyřízením spojených jde na vrub Kanceláře.

   (3)  Česká  pojišťovna  a.  s.  je  povinna předat do jednoho měsíce po
   prvním  zasedání  shromáždění  členů  Kanceláře  databázi osob, které k
   tomuto  datu  uhradily  pojistné  za  zákonné  pojištění v roce 1999, a
   statistické údaje o vývoji zákonného pojištění za posledních 5 let.

   (4)  Česká  pojišťovna  a.  s.  předloží  Kanceláři  vždy do 31. března
   běžného  roku  zprávu  o  činnosti  podle  odstavce 1 věty druhé a její
   vyúčtování.

   (5)  Činnost  Kanceláře  a České pojišťovny a. s. podle odstavců 1 až 4
   podléhá  výkonu  dohledu  nad pojišťovnictvím podle zvláštního právního
   předpisu,^10) přičemž ustanovení tohoto zvláštního právního předpisu se
   pro výkon dohledu nad touto činností Kanceláře a České pojišťovny a. s.
   použijí obdobně.

   ČÁST DRUHÁ

   Změna  zákona  č.  185/1991  Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších
   předpisů


   § 30

   V zákoně č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993
   Sb., zákona č. 60/1995 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb., se § 26 zrušuje.

   ČÁST TŘETÍ

   Změna  zákona  č.  12/1997  Sb.,  o bezpečnosti a plynulosti provozu na
   pozemních komunikacích


   § 31

   V  zákoně  č.  12/1997  Sb.,  o  bezpečnosti  a  plynulosti  provozu na
   pozemních  komunikacích, se § 14 včetně poznámek pod čarou č. 14) a 15)
   zrušuje.

   ČÁST ČTVRTÁ

   Změna  zákona  č.  200/1990  Sb.,  o  přestupcích,  ve znění pozdějších
   přepisů


   § 32

   Zákon  č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,
   zákona  č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,
   zákona  č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,
   zákona  č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.
   a zákona č. 112/1998 Sb., se mění takto:

   1.  Za  §  23  se vkládá nový § 23a, který včetně poznámek pod čarou č.
   3e), 3f) a 3g) zní:

   "§ 23a

   (1) Přestupku se dopustí ten, kdo

   a)  provozuje  vozidlo  bez  pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou
   provozem  vozidla,  ačkoliv  musí  být tato odpovědnost pojištěna podle
   zvláštního právního předpisu,^3e)

   b)  neodevzdá  příslušnému  orgánu, který vede evidenci vozidel, státní
   poznávací  značku  a  osvědčení  o technickém průkazu vozidla v případě
   zániku  pojištění  odpovědnosti  za  škodu  způsobenou provozem vozidla
   podle zvláštního právního předpisu,^3f)

   c) nepředloží při provozu vozidla na požádání příslušníka Policie České
   republiky doklady o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
   vozidla stanovené zvláštním právním předpisem.^3g)

   (2)  Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 20 000
   Kč  a  zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel až
   na dobu jednoho roku, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit
   pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit
   pokutu do 500 Kč.

   3e)  §  1  odst.  2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za
   škodu  způsobenou  provozem  vozidla  a o změně některých souvisejících
   zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

   3f) § 15 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb.

   3g) § 17 zákona č. 168/1999 Sb.".

   2.  V  §  52  písm.  c) se za slova "silničního provozu" vkládá čárka a
   slova "přestupky podle § 23a odst. 1 písm. c)".

   3.  V  §  86 písm. a) se za slova "§ 23 odst. 1 písm. a), b), h), ch) a
   j)" vkládá čárka a slova "§ 23a odst. 1 písm. c)".

   ČÁST PÁTÁ

   zrušena

   § 33

   zrušen

   ČÁST ŠESTÁ

   ÚČINNOST

   § 34

   Tento  zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 1
   odst. 2, § 15 odst. 1, 7, 8 a 9, § 16, 17, části druhé, třetí, čtvrté a
   páté, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2000.

   Klaus v. r.

   Havel v. r.

   Zeman v. r.

   Příloha

   Výše denní sazby podle druhu vozidla pro účely § 24c odst. 2

                          Druh vozidla                                     Denní
                                                                         sazba v Kč
----------------------------------------------------------------------------------------------
1. motocykl s objemem válců motoru do 350 cm3                                20
----------------------------------------------------------------------------------------------
2. motocykl s objemem válců motoru nad 350 cm3                               30
----------------------------------------------------------------------------------------------
3. osobní automobil s objemem válců motoru do 1850 cm3                       50
----------------------------------------------------------------------------------------------
4. osobní automobil s objemem válců motoru nad 1850 cm3                      70
----------------------------------------------------------------------------------------------
5. autobus                                                                  160
----------------------------------------------------------------------------------------------
6. nákladní vozidlo s největší přípustnou hmotností do 12 000 kg            130
nebo přípojné vozidlo s největší přípustnou hmotností nad
3500 kg do 10 000 kg
----------------------------------------------------------------------------------------------
7. tahač nebo jiné nákladní vozidlo s největší přípustnou hmotností         300
nad 12 000 kg nebo přípojné vozidlo s největší přípustnou
hmotností nad 10 000 kg
----------------------------------------------------------------------------------------------
8. speciální vozidlo                                                         80
----------------------------------------------------------------------------------------------
9. přípojné vozidlo s nejvyšší přípustnou hmotností do 3500 kg               30
-------------------------------------------------------------------------------        ---------------
10. zemědělský nebo lesnický traktor a jejich přípojné vozidlo               40
----------------------------------------------------------------------------------------------
11. ostatní vozidla                                                          60
----------------------------------------------------------------------------------------------

   Vybraná ustanovení novel

   Čl.II zákona č. 47/2004 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.  Pojistitel  je  povinen  provést změnu pojistné smlouvy, která byla
   uzavřena  s  limity  pojistného  plnění  nižšími,  než jsou limity nově
   stanovené  podle  §  3  odst.  4  zákona  č.  168/1999 Sb., o pojištění
   odpovědnosti  za  škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých
   souvisejících   zákonů   (zákon  o  pojištění  odpovědnosti  z  provozu
   vozidla),  ve  znění tohoto zákona, nejpozději do 1 roku ode dne nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona.  V této souvislosti má pojistitel právo nově
   stanovit  výši  pojistného.  Pokud  pojistník  nesouhlasí  s  výší nově
   stanoveného  pojistného,  má  ve lhůtě 1 měsíce ode dne obdržení návrhu
   pojistitele na změnu výše pojistného právo pojistnou smlouvu vypovědět.
   Marným  uplynutím  této  lhůty  se  návrh  pojistitele  na  změnu  výše
   pojistného považuje za přijatý.

   2.  Práva  a  povinnosti vznikající ze škodných událostí, které nastaly
   přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadní
   právní úpravy.

   3.  Pojistitel je povinen jmenovat škodní zástupce podle § 9a zákona č.
   168/1999  Sb.,  o  pojištění  odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
   vozidla  a  o  změně  některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění
   odpovědnosti  z provozu vozidla), ve znění tohoto zákona, nejpozději do
   3  měsíců  ode  dne  vstupu  smlouvy  o  přistoupení  České republiky k
   Evropské unii v platnost.

   4. Kancelář je povinna vytvořit informační středisko podle § 15a zákona
   č.  168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
   vozidla  a  o  změně  některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění
   odpovědnosti  z  provozu  vozidla), ve znění tohoto zákona, do 3 měsíců
   ode  dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v
   platnost.

   5.  Pojistitelé  jsou  povinni  postupovat podle § 18 odst. 6 zákona č.
   168/1999  Sb.,  o  pojištění  odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
   vozidla  a  o  změně  některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění
   odpovědnosti  z  provozu  vozidla), ve znění tohoto zákona, od 1. ledna
   2004.  Kancelář  je  povinna  postupovat  podle  § 18 odst. 8 zákona č.
   168/1999  Sb.,  o  pojištění  odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
   vozidla  a  o  změně  některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění
   odpovědnosti  z  provozu  vozidla), ve znění tohoto zákona, od 1. ledna
   2004.

   Čl.XX zákona č. 57/2006 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1. Rozhodnutí ve správním řízení vydaná ministerstvem přede dnem nabytí
   účinnosti  tohoto  zákona  podle dosavadní právní úpravy se považují za
   rozhodnutí  vydaná  Českou  národní  bankou,  jestliže  se podle tohoto
   zákona  věcná  příslušnost k takovým rozhodnutím přenáší z ministerstva
   na  Českou  národní  banku.  Práva  a  povinnosti  vzniklé  na  základě
   takovýchto  rozhodnutí  nejsou  dotčeny. Pokud byla takovým rozhodnutím
   uložena  pokuta,  která  ještě  nebyla  zaplacena, při jejím vybírání a
   vymáhání  se  postupuje  podle  zákona  č. 168/1999 Sb., o pojištění za
   škodu  způsobenou  provozem  vozidla  a o změně některých souvisejících
   zákonů,  ve  znění  účinném  ode  dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona.
   Bylo-li  rozhodnutí  ministerstva  přede  dnem  nabytí účinnosti tohoto
   zákona  zrušeno  a věc vrácena k novému projednání, je k němu příslušná
   Česká národní banka, která postupuje podle dosavadní právní úpravy.

   2.  Řízení  vedená ministerstvem a zahájená přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto  zákona  ve věcech, kde se věcná příslušnost podle tohoto zákona
   přenáší  z  ministerstva na Českou národní banku, dokončí Česká národní
   banka  podle dosavadní právní úpravy. Pokud je v takovém řízení uložena
   pokuta,  při  jejím  vybírání  a  vymáhání se postupuje podle zákona č.
   168/1999  Sb.,  o  pojištění  za  škodu způsobenou provozem vozidla a o
   změně  některých  souvisejících zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí
   účinnosti tohoto zákona.

   3.  Bylo-li  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno ve věci,
   kde  se věcná příslušnost podle tohoto zákona přenáší z ministerstva na
   Českou  národní  banku,  rozhodnutí ministerstva, proti němuž byl podán
   rozklad,  rozhodne  o  něm  bankovní  rada  České  národní  banky podle
   dosavadní  právní úpravy. Pokud bankovní rada takové rozhodnutí zruší a
   věc  vrátí k novému projednání, je k tomuto novému projednání příslušná
   Česká  národní  banka,  která rozhodne podle dosavadní právní úpravy. O
   obnově řízení a v přezkumném řízení ohledně těchto rozhodnutí rozhoduje
   ode  dne  účinnosti  tohoto  zákona Česká národní banka podle dosavadní
   právní úpravy.

   4.  Dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona se Česká národní banka stává
   namísto   ministerstva  účastníkem  řízení  ve  věcech,  kde  se  věcná
   příslušnost  podle  tohoto  zákona  přenáší  z  ministerstva  na Českou
   národní  banku.  Finanční  závazky,  které  na  základě takových řízení
   vzniknou  České  národní  bance,  uhradí  stát. To platí i pro závazky,
   které České národní bance vzniknou v důsledku řízení zahájených ode dne
   nabytí   účinnosti   tohoto   zákona   a  vztahujících  se  k  činnosti
   ministerstva podle dosavadní právní úpravy.

   5.  Lhůty, které počaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
   podle dosavadní právní úpravy, nejsou tímto zákonem dotčeny.

   Čl. II zákona č. 137/2008 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.  Dnem 1. června 2012 se limit pojistného plnění u pojistných smluv o
   pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřených
   přede  dnem  nabytí účinnosti tohoto zákona s limitem pojistného plnění
   nižším,  než je limit pojistného plnění nově stanovený podle § 3a odst.
   2  písm.  b)  zákona  č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z
   provozu  vozidla,  ve  znění  účinném  ode  dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona,  zvyšuje  na úroveň stanovenou zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o
   pojištění  odpovědnosti  z  provozu  vozidla,  ve znění účinném ode dne
   nabytí účinnosti tohoto zákona.

   2.  V souvislosti se zvýšením limitu pojistného plnění podle § 3a odst.
   2  písm.  b)  zákona  č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z
   provozu  vozidla,  ve  znění  účinném  ode  dne nabytí účinnosti tohoto
   zákona,  má  pojistitel  právo  nově  stanovit  výši  pojistného. Pokud
   pojistník  nesouhlasí s výší nově stanoveného pojistného, má ve lhůtě 1
   měsíce  ode  dne  obdržení  návrhu pojistitele na změnu výše pojistného
   právo pojistnou smlouvu vypovědět.

   3. Pojistitel je povinen vydat pojistníkovi zelenou kartu do 30 dnů ode
   dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  pokud mu ji nevydal přede dnem
   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona na jeho žádost podle dosavadní právní
   úpravy.

   4.  Doklady  o  pojištění  odpovědnosti  vydané  podle dosavadní právní
   úpravy pozbývají platnosti dnem 31. prosince 2008.

   5.  V  řízení  o  správních  deliktech  spáchaných  přede  dnem  nabytí
   účinnosti tohoto zákona se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

   1) Směrnice Rady 72/166/EHS ze dne 24. dubna 1972 o sbližování právních
   předpisů   členských   států  týkajících  se  pojištění  občanskoprávní
   odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít
   pro  případ  takové  odpovědnosti  pojištění,  ve  znění  směrnic  Rady
   72/430/EHS   a   84/5/EHS  a  směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady
   2005/14/ES.

   Druhá  směrnice  Rady  84/5/EHS  ze  dne 30. prosince 1983 o sbližování
   právních    předpisů    členských   států   týkajících   se   pojištění
   občanskoprávní  odpovědnosti  z  provozu  motorových  vozidel, ve znění
   směrnice  Rady  90/232/EHS  a  směrnice  Evropského  parlamentu  a Rady
   2005/14/ES.

   Třetí  směrnice  Rady  90/232/EHS  ze  dne 14. května 1990 o sbližování
   právních    předpisů    členských   států   týkajících   se   pojištění
   občanskoprávní  odpovědnosti  z  provozu  motorových  vozidel, ve znění
   směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/14/ES.

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES ze dne 16. května 2000
   o  sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění
   občanskoprávní  odpovědnosti  z  provozu  motorových  vozidel a o změně
   směrnic  Rady  73/239/EHS  a  88/357/EHS,  ve znění směrnice Evropského
   parlamentu a Rady 2005/14/ES.

   Směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady  2005/14/ES ze dne 11. května
   2005,  kterou  se mění směrnice Rady 72/166/EHS, 84/5/EHS, 88/357/EHS a
   90/232/EHS  a  směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady  2000/26/ES  o
   pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel.

   1a) § 4 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

   2) § 5 zákona č. 13/1997 Sb.

   3) § 6 zákona č. 13/1997 Sb.

   4) § 7 zákona č. 13/1997 Sb.

   4a)  Zákon  č.  37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících
   zákonů (zákon o pojistné smlouvě).

   5) § 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních
   komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti
   za  škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících
   zákonů  (zákon  o  pojištění  odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění
   zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 193/2003 Sb.

   Příloha k zákonu č. 56/2001 Sb.

   Příloha  č.  5  k  vyhlášce  č.  341/2002  Sb., o schvalování technické
   způsobilosti  a  o  technických podmínkách provozu vozidel na pozemních
   komunikacích, ve znění vyhlášky č. 197/2006 Sb.“.

   9) § 4 až 6 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   10)  Zákon  č.  363/1999  Sb.,  o  pojišťovnictví  a  o změně některých
   souvisejících  zákonů  (zákon  o  pojišťovnictví),  ve znění pozdějších
   předpisů.

   11) § 18 zákona č. 37/2004 Sb.

   11a)  §  13  a  následující zákona č. 363/1999 Sb., ve znění pozdějších
   předpisů.

   11b)  §  23  zákona  č.  363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb. a
   zákona č. 57/2006 Sb.

   12)  §  4  odst.  7  zákona  č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném
   systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

   §  4  nařízení  vlády  č.  172/2001  Sb.,  k provedení zákona o požární
   ochraně.

   12a) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve
   znění pozdějších předpisů.

   15) § 442 a následující občanského zákoníku.

   15a)  §  55  zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o
   změně  a  doplnění  některých  souvisejících zákonů, ve znění zákona č.
   137/2008 Sb.

   15b)  §  126  zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění
   zákona č. 585/2006 Sb.

   15c) § 47 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   15d) § 47 odst. 3 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb.

   16) § 8a trestního řádu.

   16a)  §  123  odst.  2  zákona  č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
   komunikacích a o změnách některých zákonů.

   Vyhláška č. 32/2001 Sb., o evidenci dopravních nehod.

   18) Například § 179 zákoníku práce.

   19) § 800 občanského zákoníku.

   20)  Zákon  č.  56/2001  Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních
   komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti
   za  škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících
   zákonů  (zákon  o  pojištění  odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění
   zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   20a)  Zákon  č.  337/1992  Sb.,  o  správě  daní  a  poplatků, ve znění
   pozdějších předpisů.

   20b)  Čl. 4 Směrnice Rady 72/166/EHS ze dne 24. dubna 1972 o sbližování
   právních    předpisů    členských   států   týkajících   se   pojištění
   občanskoprávní  odpovědnosti  z  provozu  motorových vozidel a kontroly
   povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění.

   21) § 18 odst. 2 písm. d) občanského zákoníku.

   22)  §  13  a  následující  a  §  21  zákona  č. 363/1999 Sb., ve znění
   pozdějších předpisů.

   22a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

   22b)  Zákon  č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998
   Sb., ve znění zákona č. 209/2002 Sb.

   22c)   Zákon  č.  182/2006  Sb.,  o  úpadku  a  způsobech  jeho  řešení
   (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   22d)  Čl. 6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES ze dne 16.
   května  2000  o sbližování právních předpisů členských států týkajících
   se pojištění občanskoprávní odpovědnosti za provoz motorových vozidel a
   pozměňující směrnici Rady 73/239/EHS a 88/357/EHS.

   24) § 39 odst. 13 zákona č. 363/1999 Sb.

   25)  §  5  odst.  2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních
   údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   26) Například § 55 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
   pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

   27) Čl. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES.

   27a) § 4 odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 56/2001 Sb.